Město, nedlouho poté (Pat Murphyová)

Pořídili jsme si domů další vydavatelský počin p. Jakuba Němečka, tj. jednomužného vydavatelství Gnóm!.

Kniha Město, nedlouho poté naplnila vydavatelské předsevzetí a čtenářský příslib: kratší román fantastického žánru, literárně hodnotný, citlivě přeložený, prezentovaný jako fyzicky pěkná knížka, kterou jsem s potěšením nosil pár dnů všude s sebou. K důkladnému provedení knihy patří malá mapka San Franciska, několik poznámek překladatele a stručný doslov, který představuje autorku.

Děj se odehrává ve Spojených státech, zhruba v současnosti, avšak v postapokalyptické situaci - nedlouho po apokalypse, jak vyplývá již z názvu. V důsledku infekce se Země téměř vylidnila a v rozpadajících se zbytcích naší civilizace se ustavují malé komuny přeživších. Postkatastrofické životní podmínky pojímá autorka lehce, nevyžívá se vůbec v praktickém nepohodlí a nebezpečích, která by taková situace s sebou jistě nesla.

Hlavní důraz klade na motiv odlišného vývoje různých obcí: ve vnitrozemí se ustavuje vláda armádní skupiny vedené Brigadýrem, která násilně sjednocuje obyvatele pod praporem amerického nacionalismu. Proti nim stojí svobodná umělecko-anarchistická komuna obývající město San Francisco.

Letos jsem pro sebe bohužel objevil politickou část YouTube a v ní zuřící kulturněpolitické války mezi pokrokáři a pravicí v anglicky mluvícím světě (částicí bohužel vyjadřuji lítost nad spoustou času neproduktivně promarněného sledováním dlouhých videí); v tomto kontextu nemohu pominout, že knihu lze jistě číst i tímto prizmatem, tzn. jako oslavu levé avantgardy dominující pacifickému pobřeží Států a odsouzení republikánského směru americké společnosti. Takový pohled by však čtenářský pocit zbytečně kazil: vidím dobré důvody, proč se mi kniha líbila.

Jednak bych řekl, že fantastické beletrii nebyla politika nikdy cizí a dalo by se možná argumentovat, že v kombinaci s politickým poselstvím dosáhla fantastika podstatné části svých uměleckých vrcholů vůbec.

V případě této knihy je důležité, že zpracováním nejde o agitku, ale o bezvýhradně vážný literární příběh. Těžko bych ji odložil nedočtenou: postavy jsou příliš zajímavé a při vším lehkém nádechu magična a poetična sleduje text napínavý příběh jak v osobní rovině love story hlavních mladých protagonistů, tak v rovině střetu obyvatel San Franciska s Brigadýrovou armádou.

Kniha se mi líbila hezky a mohu ji doporučit.

První věta knihy: Zeleninovou zahrádkou na náměstí Union Square pofukoval ranní větřík a pohupoval listy fazolí a krajkovanou mrkvovou natí.

Poslední věta: A občas, i když už jen zřídkakdy, prší z nebe květiny.


Goodreads: 78 % (z 794 hodnocení)
Databáze knih: 83 % (ze 6 hodnocení)