25. září 2018

Staří mistři (komiks - Thomas Bernhard, Nicolas Mahler)

Onehdá jsem si všiml, že v městské lidové knihovně je i regálek s komiksy. Když nezapomenu, tak se tam při každé návštěvě stavím.

Minule jsem nevěřil vlastním očím. Můj oblíbenec p. Bernhard, navíc má oblíbená kniha od něj - Staří mistři: a to existuje jako komiks a ještě ke všemu česky?! A já si ji mohu takto zdarma půjčit? Svět je zvláštní místo.

O knize Staří mistři jsem psal na blogu zde. Člověk by řekl, že takový repetitivní neurotický proud řeči bez výrazného děje nelze rozumně adaptovat do komiksu. Já bych to rozhodně nesvedl.

A vida - ono lze. Dokonce pěkně, velice osobitě a přitom všem pořád věrně předloze.

P. Mahler maluje veselým stylem, který bych čekal spíš u novinových humorných stripů. Každá strana knihy obsahuje jen jeden velký obrázek a většinou jen jednu větu. Je obdivuhodné, s jakou lehkostí se podařilo přenést podivínský román do tak mála slov.




Zvláštností textů p. Bernharda bývá několikanásobná nepřímá řeč. Celé jeho knihy bývají psány v duchu "Atzbacher řekl, že Reger řekl, že ..." Autor adaptace p. Mahler zachoval i tento motiv: v úvodní části sledujeme p. Atzbachera, jak z jednoho sálu vídeňského Uměleckohistorického muzea pozoruje, jak ve vedlejším sálu sedí p. Reger.

Už si nepamatuji, jak velkou roli hrála v původní knize vedlejší postava dozorce v galerii p. Irrsiglera: v komiksu je mu věnováno hned několik panelů - možná proto, že na postavě hlídače hezky vyniká kontrast pomíjivého, obyčejného, ale autentického smrtelníka proti titánskému nadčasovému, ale (z určitého pohledu) prázdnému umění.

Dovolím si tuto adaptaci srdečně doporučit: je vlídnější a humornější než předloha, přitom hlavní sdělení románu interpretuje věrně.

Závěrem ještě poznamenám, že mému vkusu vyhovují dle všeho komiksy z prostředí galerií. Přestože jsem za svůj život přečetl jen pár komiksových knih, mám mezi oblíbenými hned dva další galerijní kousky: Jednou Louvrem (psal jsem o něm zde) a Jdeme do galerie (zde). Vlastně mě toto zjištění až tolik nepřekvapuje: i když do galerií chodím stěží jednou nebo dvakrát ročně, mám je celý život velice rád.


První věta knihy: Ačkoliv jsem byl Regerem domluven v Uměleckohistorickém muzeu až na půl dvanáctou, byl jsem tam už v půl jedenácté, abych ho mohl jednou nerušeně pozorovat z takřka dokonalého úhlu.

Poslední věta: Představení bylo strašlivé.


Goodreads: 82 % (ze 103 hodnocení)
Databáze knih: 86 % (ze 13 hodnocení)

Žádné komentáře:

Okomentovat