Nedávno jsem objevil, že dítko reaguje vstřícně na společné chození do knihovny. Při poslední návštěvě jsme sice jen zaběhli pro něco dětského, avšak při odchodu jsem neodolal a popadl jsem i pro sebe jednu malinkou literárněvědnou brožuru.
Je to paráda, když má člověk ke knize ještě nějaký osobní zážitek. Sborník povídek Plameňák na konci léta jsme si třeba pořídili přímo při osobním seznámení s jejím vydavatelem a editorem p. Němečkem.
