Napíšu si dnes jen stručnou poznámku o komiksu, který jsem si půjčil v knihovně.
Název Místo činu mě zaujal díky shodě se starými německými TV detektivkami, ale kniha s nimi nemá nic společného. Jde o americký grafický román v žánru tvrdé školy. Hlavním detektivem je mladý samotář, na němž se podepsala traumata, s nimiž se zdaleka ještě nevyrovnal. Pracuje jako samostatné soukromé očko; není to rváč ani superman, je to zranitelný mladý člověk, kterému pomáhá teta se svým přítelem.
Děj se odehrává počátkem 90. let v USA.
Jsem komiksový laik a ten žánr mě dlouhodobě něčím dráždí. Na jednu stranu mi připadá neuvěřitelně atraktivní. Na druhou stranu mi nějaký hlas uvnitř stále našeptává, že jsou to jen obrázkové publikace s málo písmenky. Navíc mám pocit, že bych si měl umět lépe užít potěšení ze všech těch krásných obrázků, které grafický román nabízí.
Trošku tedy v tom žánru plavu. Ale Místo činu se mi líbilo opravdu hezky. Dovedu si představit, že by příběh v této stylizaci existoval i jako film. Možná poprvé v životě bych řekl, že ten film bych vidět ani nechtěl, zato grafický román jsem si přečetl s chutí.
Velkoměsto se topilo ve tmě a dešti. |
Pokud jsem to správně pochopil, tak k tomuto detektivovi zůstalo Místo činu jako solitér a nejsou další epizody.
Na grafických románech cením i jejich bohatou knižní výpravu: předmluva obdivovatele, úvod autora, podrobný doslov autora o historii vzniku, doprovodný minipříběh se stejným protagonistou.
První věta knihy: Paula Raymondse jsem neviděl víc než tři roky, a kdyby to tak zůstalo, nemohl bych být šťastnější.
Poslední věta: Od časů téhle knihy jsme už s Michaelem společně vytvořili stovky a stovky dalších komiksových stránek a já jen doufám, že jich ještě aspoň pár set dalších přibude.
Databáze knih: 87 % (z 52 hodnocení)
Goodreads: 79 % (z 1655 hodnocení)
Žádné komentáře:
Okomentovat