Spartak, Octavia, Felicia (Jan Tuček)

Ve svém věku už si musím umět přiznat i nepříjemné pravdy. Třeba, že na tyhle monografie o starých českých autech se dívám už léta a odolávám. Ale prostě se mi strašně líbí. Tak jsem přestal odolávat. Když jsme si koupili nějaké knížky, tuhle jsem vzal spolehlivě první a pořád si ji prohlížím.

Mám takový neurčitý dojem, že většinu těch retropříruček napsal p. Tuček; rozhodně napsal tuto s názvem Spartak, Octavia, Felicia - historie, vývoj, technika, sport.

V zásadě v této knížce jde - alespoň tedy mně osobně - o jednu jedinou hlavní otázku: jaký je přesně rozdíl mezi Spartakem a Oktávií?

Až dosud jsem žil s takovou hrubou představou, že Spartak byl bez křidélek na zadních blatnících, zatímco Oktávka byla s.

Ale je to všechno trošku složitější (© por. Horáček, Mlýny). A sice následovně:

- Spartak byl jen pracovní název prototypu Škody 440. Pár prvních let se objevoval na štítku, ale nebylo to oficiální jméno. Od Spartaku nebyl kombík.

- Oktávka neměla při začátku výroby v r. 1959 křidélka; ta dostala až od r. 1961. A vyráběla se bez nich zase na konci životního cyklu; od r. 1964 už byla Octavia jen jako kombi, od r. 1969 bez křidélek. Výroba skončila v r. 1971.

Ještě jako zásadní informaci bych dodal, že ne všechny kabrio jsou Felicie; ještě před Felicií (která naběhla jako varianta Octavie) byl kabrio Škoda 450.

Zajímavé je, že to vyváželi všude po světě - do Ameriky, do Jižní Afriky, montovalo se to v Chile.

Pozoruhodné jsou i dobové dokumenty, hlavně citáty z podnikových novin nebo normálně z motoristického tisku. Jinak Spartak (a asi i Octavia) byl v základním provedení jen na tzv. poukaz, což bylo povolení od odborů nebo od různých úřadů, podle toho, kdo žádal. Předpokladem pro žádost bylo složení tří čtvrtin kupní ceny předem. Na volném trhu byl napřed buď kabrio od Spartaku a potom vyšší verze Octavie za zhruba o půlku vyšší cenu, ale stejně nestíhali pokrýt poptávku.

Indonézská delegace kouká na prototyp Spartaka.

To je to kabrio, ale ne Felicie; Škoda 450. Kdo nemáš rádiovku, nechoď mezi nás, zkušební piloty Škoda.
(Na módu této pohlavní pokrývky v těchto kruzích upozorňuje i kniha).

Tohle už je skutečná Felicia. Nechápu, proč se všechna auta nedělají dvoubarevná s bílými pneumatikami.
V podstatě všechna tak vypadají skvěle.

Kombík dojížděl ještě až vedle stovky. (Už zase bez křidélek).

Až jednou budeme za vodou, ve vyšší vrstvě, tak si taky pořídíme Octavia Kombi:-)

Jak jsem psal, mám tuhle sérii moc rád - hodně obrázků, pečlivý text, nemám výhrady. (O knize téhož autora o Tatře 603 jsem psal zde).

Přeji čtenářům i sobě do dalšího týdne neutuchající duchapřítomnost.