Zelenou Yamahu MCR-040 jsem si koupil teprve předevčírem, takže zkušenost s ní mám velice krátkou (aktualizace: na článku bych neměnil nic ani po půl roce užívání, žádné ošklivé překvapení se nekonalo). Ono na těch dvou čudlíkách ale není tolik co řešit. Chtěli jsme jednoduchý přístroj do obýváku, tzn. především aby dobře vypadal. MCR-040 je asi úplně základní model od Yamahy. Je právě pro lidi, kterým jde více o barvu té bedny než o zvukové vlastnosti, tzn. pro lidi jako jsme my.
Hlavní výhodou toho stroje je, že se nabízí v deseti barvách. Já ho viděl před rokem v Globusu v oranžové a od té doby jsem na tohle rádio nemohl přestat myslet. Jiné barvy jsem neviděl, ale nemám důvod pochybovat, že vypadají též skvěle.
Naše očekávání splnil, protože vypadá opravdu hezky. Má to dokonce budík a sleep. Jako klad bych uvedl, že 040 dobře reaguje na dálkové ovládání, není nutno mířit nějak extra přímo a dá se to ovládat i dost z boku. Zatím jsem nenarazil na to, že by se dálkové ovládání tlouklo s jiným přístrojem (z toho mám docela strach, protože je to v praxi větší pruda, než se zdá). Příjemným překvapením bylo, že při přehrávání z iPodu ukazuje displej název skladby.
Pro případné zájemce bych zde uvedl negativa, která by měli zvážit. Ta negativa však nejsou překvapivá u takovéhoto malého základního modelu:
- Malé repro jsou evidentní už z technického popisu. Z toho vyplývá fyzikální omezení, co mohou takto malinké reproduktory vyprodukovat v basových frekvencích (hodně málo). Snaží se dohnat basy takovým tím syntetickým způsobem, který používají třeba i repro k PC. Mně ten zvuk nepříjemně duní a mám basy raději dost stažené. I když jsou však basy stažené na minimum, tak mně osobně se zdá, že to nepříjemně duní v těch nejnižších frekvencích. Zvlášť, když to slyším z vedlejší místnosti. Zajímalo by mě, nakolik to ruší u sousedů: obávám se však, že příjemné to dunění za zdí není. Rozhodně večer to rádio nezesiluju právě kvůli těm dunivým basům.
- Nedá se to používat bez dálkového ovládání, protože na předním panelu je jenom volume a přepínání funkce. Na předním panelu bohužel není například možno ani přepnout na jinou stanici rádia nebo přeskočit skladbu.
- 040 nemá výstup na subwoofer. To mi ale nevadí, protože už ty připojené repro hrajou basy tím dunivým subwooferovým způsobem, takže dávat ještě navíc subwoofer by mě nenapadlo ani náhodou. (Připojit se dají celkově jen dvě repro, a to takovým tím systémem, že se zastrkává oholený konec drátku. Tento systém upřímně nenávidím, ale výrobce ušetří na koncovce).
Váhal jsem dlouho nad dražší variantou 140, která má navíc dálkové ovládání na iPod. Tzn. že člověk může při domácí diskotéce mít iPod v ruce a přepínat pohodlněji. Usnesl jsem se, že to za ty prachy nepotřebuju. Domácí diskotéku mohu mít beztak jedině se sluchátky, takže s iPodem v ruce si to nepotřebuju případně pouštět přes rádio. (Navíc jsem četl v recenzích, že ta kolébka na iPod je docela masivní, takže to zas taková výhra do ruky není).
Domácím diskotékám zdar.
Přeju čtenářům i sobě, abyhom tento týden se státním svátkem prožili přiměřeně tomuto svátku a krásné roční době vůbec.
Žádné komentáře:
Okomentovat