Kniha p. Harrisona Rychlé meditace pro zklidnění těla a mysli má podtitul Jak meditovat kdykoliv a kdekoliv. Obsahuje tipy, jak se v běžném dni zastavit, zklidnit a soustředit na sebe; základem je vždy soustředění se na dýchání, uvolňování svalů a rovné držení těla.
Zaujala mě poznámka, že uvolnění může vyvolat zpočátku nepříjemné reakce:
Když relaxujete, odeznívají účinky adrenalinu a endorfinů, přírodních opiátů, které tělo vyprodukovalo ve stresu a jež způsobují znecitlivění. Proto můžete začít vnímat bolest nebo únavu, doposud maskovanou endorfiny. Jestliže vás začne pobolívat hlava nebo krk, jsou to příznivé signály skutečné relaxace, takže se nesnažte s nimi bojovat. Nechte je volně odeznít.
Tady jsem si vybavil své (naštěstí poslední léta mnohem řidší) typické bolesti hlavy o víkendu nebo o dovolené.
U podobných knih osobního rozvoje mám problém s tím, že mít knihu jen přečtenou prakticky nic neznamená pro její hodnocení. Pokud mi příručka klade úkoly pro běžný život, nemůžu o ní dost dobře říci nic definitivního, dokud bych všechny rady nevyzkoušel. Což se zatím nestalo.
Zatím jsem zkoušel opakovaně jen třikrát si hluboce vydechnout, když končím nějakou činnost a jdu a jinou. Bohužel je evidentní, že efekt podobných triků se ukáže až tehdy, když by se staly rutinou.
Já mohu říct tolik, že jsem se cítil většinou doporučení osloven, alespoň pokud jde o úvodní nejjednodušší část. V další části jsou úvahy o meditacích při zvláštních činnostech, třeba v posilovně nebo při řízení auta.
V každém případě je pro mě podnětná jiná perspektiva na životní štěstí. Člověk hledá nějaké alternativy, jak posunout život dál a je stavěn před velké úkoly. A tady jsou všechny plány relativizovány tím, že spokojeného pocitu dosáhneme tím, že si v několika krocích uvolníme postupně svaly od hlavy, přes oči a obličej až po nohy. A uvolňovat se dýcháním můžeme (teoreticky?) stejně, ať jsme skladník ve šroubárně nebo člověk s perspektivou samých pozitiv a sociálních jistot. A je otázka, jaké jsou přesně přínosy světských bojů ve srovnání se soustředěným dýcháním.
Svět smyslů může být nádherné místo, plné světla, barev a krásy, všeho, co jsme zadusili vnitřními dialogy. Je to ráj, který na nás čeká, když se odhodláme hodit za hlavu minulost i budoucnost. Máme jej přímo před nosem. Nemůžeme zde žít napořád, protože i svět myšlení je v životě důležitý. Ale můžeme se sem vracet, kdykoliv budeme chtít. Chcete být šťastnější? Snažte se více času trávit v přítomnosti. Probuďte své smysly.
Většině z nás by neuvěřitelně prospělo, kdybychom v každé hodině pobyli ve smyslovém světě o pět minut déle. Intelekt má své kouzlo, ale potěšení najdete jen ve světě smyslů. Chcete-li celkově zlepšit svůj zdravotní stav, doporučuji vám více zapojovat smysly. Každý den si vychutnejte dobré jídlo, vnímejte vůně, pozorujte hezké věci, naslouchejte hudbě a vyhledávejte příjemné doteky. Smyslové podněty vnímejte jako součást své zdravé antistresové životosprávy.
Knihu tedy doporučuji jako podnět k malým cvičením soustředění mysli, tak i jako inspiraci k osobnímu mudrování.
První věta knihy: Meditace je prospěšná.
Poslední věta: Buďte kreativní při vytváření vlastních bleskových meditací!
Související článek: o meditování při dojíždění do práce se píše v příručce Jak meditovat ve vlaku - psal jsem o ní zde.
Tak vidím, že ses do knihy opravdu pustil :).
OdpovědětVymazatU těch vydechnutí spíš než o rutinu jde o vědomé soustředění na ten výdech, myslím - pak je působení cítit hned.
Souhlas, jen že si málokdy vzpomenu na cviky, pokud zrovna tu příručku nečtu :-) Tím jsem myslel rutinu.
Vymazat