Pěkných pár měsíců jsem si pročítal recenze na loňskou knihu p. Juríka s názvem Projekt Zenta a zvažoval, zda ji pořídit.
Býval bych si ji dávno koupil, nebýt toho, že jde o slovenskou knihu, která neleží úplně v každém knihkupectví v Praze. Nakonec jsem si ji půjčil na klímovském večírku od domácích.
Pokud si vybavuju, tak se Projekt Zenta stala první knihou ve slovenštině, kterou jsem kdy přečetl. Napřed jsem se čtení ve slovenštině bál, jestli mě to bude bavit. Ale slovenština vůbec nevadila. Naopak jsem pociťoval radost, že mám další cizí jazyk, v němž jsem schopen si vychutnat beletrii v originále.
Když vezmu hlavní myšlenku Projektu Zenta, tak nemohu než konstatovat, že je čistě historickou nutností, že někdo z bývalého Československa tuto knihu napsal. A je asi jen lépe, že nebyla napsána česky, ale právě slovensky. Asi bylo potřeba napsat, že kdyby se p. Gavrilo Princip v Sarajevu v r. 1914 netrefil, tak byla možnost, že namísto první světové války by následovala osvícená vláda Ferdidanda d'Este, který by federalizoval Rakousko. V důsledku toho by následovalo století prudkého rozvoje, jehož součástí by bylo významné postavení Rakouska-Uherska jako jedné ze světových mocností, jakož i špičkové výsledky ve vědě a kultuře: prvním člověkem na Měsíci by byl v r. 1966 poddaný habsburského císaře p. Eugen Csernan, který by po zapíchnutí rakousko-uherské vlajky do měsíčního povrchu řekl: "Je to jen malý krůček pro mě, ale obrovský skok pro monarchii."
Díky tomu, že lidstvo bylo ušetřeno hrůz dvou světových válek, postupoval by vědecký pokrok rychleji než v naší realitě: v r. 1992 by vzlétla do vesmíru první loď na gravitační pohon (šlo by o rakouský pancéřový křižník S.M.S. Kaiserin und Königin Maria Theresia), která by následujícího roku přistála na Marsu. V roce 1999 se začíná výstavba rakousko-uherské vesmírné stanice na orbitě Jupitera "Jupiterstation Eins".
Vynikajícím aspektem je, že česko-slovenské legie existují i v alternativním světe p. Juríka; tam šlo však o elitní habsburské jednotky, které byly použity k potlačení maďarského povstání proti spravedlivé federalizaci monarchie; v pozdějších desetiletích pak čs. legie fungují jako rakouská výsadková armáda, zejména pro udržení pořádku v Číně.
Výchozí situace knihy je zrcadlová k naší realitě: hlavním protagonistou (a vypravěčem) je slovenský profesor dějin na filozofické fakultě prešporské univerzity (Kaiser Franz Ferdinands Universität Pressburg) p. Karol Jeník; změnil si však jméno a používá německou verzi Karl Jetting. Dr. Jetting napsal v r. 2014 mezinárodní besteller, ve kterém sepsal alternativní historii 20. století, jak by se vyvíjela v případě, že p. Princip by se v Sarajevu trefil; touto alternativní historií je naše skutečná historie.
Děj se odvíjí zvolna; hrdina se přesunuje z Přešpurku do Vídně i jinde po rakouských základnách, až do vesmíru. Pohybuje se většinou v nejvyšších společenských a intelektuálních kruzích, takže se najde mnoho příležitostí k historickým reflexím.
Celkově je Projekt Zenta zábavným příspěvkem ke stoletému výročí první světové války a přináší podařené zamyšlení nad slovenským (a českým) národním obrozením a našimi následujícími dějinami.
Knihu jsem přečetl s potěšením. Doporučuji ji hlavně proto, že její hlavní myšlenka nezmizí s otočením poslední stránky, ale zůstane mi nejspíš ještě dlouho jako brouk v hlavě.
První věta knihy: Nedělní den se blížil k poledni a slunce začalo nelítostně pálit na kamennou dlažbu, střechy budov, květiny v oknech a ve dveřích, pálilo i na povislé vlajky, které by se při menším závanu mohly aspoň majestátně třepetat ve větru.
Poslední věta: Pojďme domů.
Vyborna recenzia, potesi hlavne fakt, ze je od ceskeho citatela. Vdaka
OdpovědětVymazatDíky za vlídný koment :-)
Vymazat