8. května 2016

Turci to s dětmi tak báječně umí (Louis de Bernières)

Mangelka mi doporučila, ať si přečtu malinkatou knížku (29 stránek formátu A6) s povídkou Turci to s dětmi tak báječně umí.


Brožurka vyšla jako PF 2004 knihkupectví Palác Luxor a nakladatelství BB Art. Povídku p. Bernièra přeložil (nám osobně známý, jak se klidně pochlubím) p. Janiš.

Povídku jsem přečetl s radostí. Vyjadřuje lásku k tradičnímu způsobu venkovského života v Turecku, který prospívá třeba domácím zvířatům, ale stejně tak prospívá například i dětem.

Vydali se do [Turecka] trochu rozechvěle, očekávali, že narazí na slintající násilníky, mučitele a vrahy ze všeobecně rozšířeného evropského mýtu, a kupodivu se setkali se slušnými, pohostinnými, zdvořilými a srdečnými lidmi obdařenými smyslem pro humor a pyšnícími se báječnou kuchyní.

V kontrastu k prosté moudrostí tureckých venkovanů je popsáno trápení mladého britského páru s nezvedeným zlomyslným synem, na kterého jsou krátcí všichni moderní experti na výchovu.

Pokud se k brožurce dostanete, mohu ji doporučit.


První věta knihy: Robert a Susan Freemanovi byli pro sebe jako stvoření.

Poslední větu neuvádím, je v ní trochu spoiler

Databáze knih: 67 % (ze 6 hodnocení; nedávám odkaz, v komentářích je brutální spoiler celé zápletky).

Goodreads: není

Žádné komentáře:

Okomentovat