Poslední týden v červenci jsme si s manželkou dopřáli bezdětnou dovolenou ve Slovinsku. Stavili jsme se i v Ljublani, kde jsem si zakoupil v turistickém infocentru dvojjazyčnou (slovinsko-anglickou) brožurku o pracích p. Plečnika.
Tušil jsem samozřejmě, že p. Jože Plečnik byl významný slovinský architekt. Ale před návštěvou Ljublaně jsem nevěděl, jak významný. Na nějaké infotabuli jsem myslím viděl informaci ve smyslu, že podobu Ljublaně formoval středověký základ, baroko a p. Plečnik. To znamená, že ve slovinském hlavním městě je p. Plečnik sám v jedné osobě roven celým historickým epochám.
Z příručky jsem pochopil pár základních informací. Pan Plečnik začínal ve Vídni u svého učitele p. Otty Wagnera a tamtéž pracoval na svých prvních realizacích. Následně působil, jak známo, v Praze, kam ho pozval p. Masaryk, aby upravil Hrad a jeho zahrady; v Praze též zanechal (na Vinohradech - u metra Jiřího z Poděbrad) monumentální Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Poté již odchází definitivně do slovinské vlasti, kde se stal profesorem a urbanisticky formoval celý střed Ljublaně a navrhoval řadu významných budov a dalších staveb.
V turistické brožurce se píše, že obecným cílem p. Plečnika bylo přiblížit Ljublaň antickým městům včetně toho, aby dostala středomořský ráz.
 |
| p. Jože |
Pracoval ve velkém stylu, na budovách nejvýznamnějších institucí a na nejprestižnějších místech. Tomu odpovídá i jeho monumentální rukopis plný klasických sloupů apod. V brožuře charakterizují jeho styl následovně:
Plečnik zpravidla užíval klasicky navržených prvků jako jsou sloupy, trámy, balustrády, pilastry atd., avšak vždy tak činil osobitým a vysoce originálním způsobem. Jeho návrhy jsou důmyslné, zábavné, někdy zahrnují dokonce erotické podtóny - jiným slovem tedy podvratné.
Mrzí mne, že jsem si při procházce Ljublaní nepovšiml žádné podvratnosti nebo dokonce erotičnosti.
 |
| Národní a univerzitní knihovna. |
Brožurka označuje za nejvýznamnější Plečnikovu realizaci v Ljublani stavbu Národní a univerzitní knihovny. Když jsem šel kolem, tak jsem ocenil neobvyklost fasády, kde se různě střídaly plochy z kamenů a cihel. Ale stavba se mi moc nelíbila.
 |
| Pracovní stůl p. Jožeho. |
Jsem rád, že jsem tuto brožuru našel, protože jsem cítil, že o Plečnikovi bych se v rámci slovinské dovolené velice rád dozvěděl alespoň pár přehledných informací. Zvláště z hlediska jeho pražského spojení. Tomuto účelu myslím brožurka za dvě eura dokonale posloužila, neboť obsahuje úvodní článek o životě a díle p. Plečnika, za nímž následují fotografie a stručné popisky jeho 21 hlavní ljublaňské realizace. Je mezi nimi například i památník p. Napoleona: byl jsem tím překvapen. Netušil jsem, že za Napoleonova císařství byly Ilyrské provincie přímou součástí Francie a že Slovinci vzpomínají na toto období s oblibou, neboť jim přinesla školství ve slovinštině.
První věta brožury:
Dílo architekta Jožeho Plečnika (1872-1957) ovlivnilo tři středoevropská města: Vídeň, Prahu a Ljublaň.
Poslední věta:
Architektonický návrh lze vysvětlit jako opakování hlavního konceptu Národní a univerzitní knihovny - schodiště s napříč umístěnou knihovnou, zatímco interiér se zhlédl v japonských šintoistických chrámech.
Goodreads:
80 % (z 1 hodnocení - já:-) )
Žádné komentáře:
Okomentovat