Dnešní kniha se pojí s jedním z mých nejkrásnějších turistických zážitků. V srpnovém pátečním teplém pozdním odpoledni jsme se stavili ve valdštejnské Loggii u Jičína a tam jsme poseděli na dvoře u kávy v Café Loggie.
V kavárně prodávali i regionální publikace a bylo mi jasné, jaký bude můj suvenýr. Několik mi jich laskavě půjčili ke stolku a jako nejlepší jsem si vybral právě brožuru
Česká krajina a baroko od p. Hájka.
Nedovedu oddělit svůj dojem z
České krajiny a baroka p. Hájka od vzpomínky na místo, kde jsem si četbu pořídil. Loggie je ostatně i významným tématem brožury, která pojednává právě o barokním Jičínsku.
Pokusím se o turistickém zážitku napsat co nejméně, abych knížce neuškodil víc, než je nezbytně nutné. Není přece větší turistický kýč, než spočinout neplánovaně u barokní perly na českém maloměstě v pozdním letním odpoledni při rodinném přesunování (které do té doby probíhá obligátně nevesele, protože polovina osazenstva se - jako vždy - účastní s horečkou, a akce probíhá jen z ohledu k duševnímu zdraví hlavy rodiny a ze zoufalství, že přece už zase nezrušíme na poslední chvíli něco dlouho plánovaného). Nikoho tím nemohu uchvátit.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwn-__iG9KCRg-RHOFaHIR1NArNWoEh4YS7VRJ21e9d_L1VPmVLQOfL-Iws_m14_5wte_VPdZkTFxHheLG2v7-xG9fPIqQt35mocY35kxerOw74F_0IsiE4jtu3hjfAu7XoK3Q1xk_C_s/s320/Caffe+Logie+Libosad.JPG) |
Café Loggie, nedaleko Jičína. Čechy, srpen 2016 (foto: já) |
Málo platné, zatím jsem však na žádném jiném místě nepoznal srovnatelnou radost z cestování, jako právě při neplánovaných zastaveních na barokních místech v severních Čechách, kupodivu většinou právě s malými dětmi, které jinak turistika naprosto nebaví a soustavně protestují a obtěžují. Na barokních schodech a kamenných zídkách se však rády zastaví a klidně hodinu či dvě řádí a řádí a já se na chvíli uvolním, kochám se, splývám s okolitým krajem, vesmírem, okamžikem, minulostí a vůbec.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJgGa3ZFkXltnYt68PiW0GVCO8q7CCEpYEpRPssT14Ve6FEVeWjd1yV5996OswDSDNMS2EYnvkaG8yW11ZciVR5ATJVgNM6icmEP0v52sfGppSGDaYLJVg7r6msCIdeW5exzNUclC-ajY/s320/loggie+ji%25C4%258D%25C3%25ADn.JPG) |
Pohled od kavárenských stolků. Aneb nejkrásnější doplněk k latte. (foto: já)
|
Tuto vzácnou zkušenost jsem udělal opakovaně: na kalvárii v Ostrém u Úštěku, na schodech na poutním místě na Homoli, u kostela v Milešově a též u jičínské loggie.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1HSp3ssZyvlFu8VzCCr5NJgFvob4jEVBfYcQFrgMe9R3Nm7qzJBm2DezSHVkDzPH6nxa2_lIIWzY5AjTbjT9J2D4o4QwTHuWPeUlKnvNcg9oPjVZkGK9wj3qpF1jHQvauGD5OgdTWUnA/s400/loggie-vnit%25C5%2599ek.JPG) |
Interiér loggie je podstatně méně rekonstruován než její exteriér. (foto: já) |
Budiž tedy odpuštěno prostému blogýskáři, že zde namísto referátu o knize dává rodinné fotky z mobilu.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNZvTIqeUXo5XuK3Zjhe_0g_HEWGiCWhVVJvgfV8FtDq_idChsRIeDItgo3CxapQE_HcDDsZ72uIqBvBrLXp6lWFA14olzqrnw34OAeym8HPQiezpk5XfFwIoJADhyphenhyphen62jaMh6t3UwhdII/s320/LOGGIE+LIBOSAD.jpg) |
Loggie z přední strany, tj. z parku. (foto: p. Hájek) |
Na zhruba šedesáti stranách brožura popisuje dějiny osídlení Jičínska a představuje krajinné dílo obyvatel v barokním období. Časově i místně má jičínské baroko dva hlavní okruhy: působení p. Valdštejna po r. 1621 (jehož výsledkem je tzv. Valdštejnská zahrada) a působení p. Františka Josefa Šlika po r. 1694 (tzv. Šlikův kříž).
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS6aRmkBR3Wu_PBhQSuxFV_C9xrMh4HqiGeE5QEFzrW1GJNy314-WtKiHT7p6feKFsIwt0zKdU-YrHtxIMKQKU3Em9hZpXmJs-SKi_Q_AxZ2dDe0bHKCuqJIXTwMQJpDkQUQOqhs8e8Cc/s320/%25C5%25A1lik%25C5%25AFv+k%25C5%2599%25C3%25AD%25C5%25BE.jpg) |
Ramena Šlikova kříže, v jeho středu Loreta. |
Nedávalo by smysl, abych se pokoušel opisovat všechny prvky obou urbanistických a architektonických projektů. V obou případech upozorňuje p. Hájek na vynikající práci jejich tvůrců. U p. Valdštejna je tu vlastně ten zajímavý aspekt, že sledujeme lokální zlomek jeho činnosti, která měla celoevropský formát. Poté, co energicky a cílevědomě získal kompaktní území na severu Čech, které se snažil vydělit od zbytku země, určil Jičín jako sídlo svého nového frýdlantského vévodství. Z toho vyplývá význam, jaký čerstvý vévoda přikládal své stavební činnosti v Jičíně a kolem něj.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDa2KnWs9pKYyo006Pdxkm1jJKOXmuLvKmzXAR2XeeJgKjHSLXtQipavg5HtZYYRybMY4pmAy4qUTgAYNUaXh-F5H0VT7oxGhZ08XAxCEn2eAvmPlUYCUtt6t1N9TWJ4AdFXaAecSJaqg/s320/vrch+Zeb%25C3%25ADn+nad+Libosadem+s+logii.jpg) |
Krásný pohled na vrch Zebín a logii Libosad dole. (foto: p. M. Gojda) |
Pokud jde o odborné provedení, za valdštejnskou část barokní české krajiny na Jičínsku vděčíme třem Italům - stavitelům z valdštejnské jičínské stavební kanceláře: p. Giovannimu Basttistovi Pieronimu, p. Andrea Spezzovi a p. Nicolovi Sebregondimu.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnjnpffxjBqIO1IlyAjnY2MaJPsdctyiLiHuB42DT3fbstg5C-UOoWZ0_4FUx-Fw_kF4-7xGD7vJqtyrQB-Jy3I-0sg-gZdK4-mM6fdSraJ3Hrd8n6yCBBDU0JzLDNWBpmYzViES64YZk/s320/barokn%25C3%25AD+ji%25C4%258D%25C3%25ADnsko.jpg) |
Osy Valdštejnovy zahrady.
Středem je právě letohrádek, dnes s kavárnou. |
Šlikův kříž pak realizoval Francouz p. Jean Baptiste Mathey a navázal na něj Pražan rakouského původu p. Filip Spannbruckner.
Beru si z toho poučení, že máme mít realistická očekávání a radovat se alespoň z toho, když Češi zorganizují vydařené estetické dílo, zafinancují ho a pak doma užívají.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNeIPgqkFL4zPdINbMUyw5A4xJxtB-2Z-gCoNzqrZvnk2vS0CLftQHGkyNyVS4VlsvKiCn1ybmWCwYAaRGKndRVsjh2aKEOyJPvEzvf9dhacGGKCFugDb2NmIXhXTs4mX_G-Cza8DZrfM/s320/alej+Ji%25C4%258D%25C3%25ADn.jpg) |
Alej z Jičína do Libosadu. (foto: p. J. Hendrych) |
Dále pak si beru poučení, že čas obrousí hrany mnohé nemorálnosti. Dnes mi nekazí chuť kávy u barokního letohrádku ta skutečnost, že si stavbu nechal od Italů vybudovat manický vojenský podnikatel v jednom z nejstrašnějších období našich dějin, v němž velká část našich předků neuhájila ani holý život svých rodin. Jestli si správně vzpomínám, tak na cedulce v loggii se píše, že účelem stavby bylo mj. konání koňského divadla.
(Dívám pro zajímavost na odhady poklesu obyvatel českých zemí za třicetileté války: Wikipedie uvádí pokles o jednu třetinu;
někde se uvádí ještě o něco více.)
Publikace p. Hájka je nabita krásnými formulacemi, ke kterým se už nyní vracím a budu se k nim vracet dál.
Česká krajina a baroko je přesně jedna z těch malých, ale fajnových knížek, které mám doma na speciální poličce, aby byly vždy po ruce.
Jako citát na ukázku lze uvést prakticky kteroukoliv část. Obecně o barokním pojetí krajiny píše mj. následující:
Nejsilněji působí baroko v otevřené, venkovské krajině. Nespoutané hranicemi města rozlévá se po jejím reliéfu a s neobyčejným citem pro možnosti jednotlivých míst jej proměňuje. Vrchy a návrší zdůrazňuje kaplemi a kostelíky, ve vesnicích staví kostely, zvonice, fary a rozlehlé hospodářské dvory, při zámcích buduje zahrady, parky a triumfální příjezdové cesty v podobě průseků či alejí. Rozcestí, návsi i obyčejné polní cesty osazuje kapličkami, božími mukami, sochami světců. Svou architekturou, výtvarným pojetím, hmotovým rozvržením a rozdílnou mírou plastičnosti, směřující k ovládnutí interiéru stejně intenzivně jako bližšího či vzdáleného okolí, obohacuje-zvýznamňuje krajinu množstvím nových dimenzí. Rozhledy, pohledy a průhledy, ve valné většině případů inspirované křesťanskou symbolikou a rozvrhované s využitím matematiky, geometrie, astronomie i astrologie, hermetiky či jen vytříbeného smyslu pro přirozené krajinné dominanty, vytvářejí velmi pestrou škálu časoprostorových "dějových" scenerií, které krajinu i přes svou obsahovou rozmanitost propojují v jeden celek. [...] Baroko z "krajinotvorného hlediska" nečiní rozdílu mezi kostelem, zámkem či božími mukami stejně tak jako mezi kopcem, údolím či cestou mezi nimi - ve výsledku je vše stejně hodnotné a důležité.
Milí čtenáři, ruku na srdce: když byste měli - jako já v létě - sabbatical, je to špatná varianta, jak trávit čas, srkat beze spěchu dobré kafe u stolku před loggií a v tomto si zálibně listovat?
Knihu velice doporučuji.
První věta knihy:
Krajina - ať venkovská či městská - je vždy součástí lidského domova.
Poslední věta:
Svou energií, pestrostí a malebností přináší velmi srozumitelné a duchovní poselství, jež dodnes významným způsobem dotváří atmosféru mnohých historických měst, vesnic i většiny nezdevastovaných území tradičních zemědělských oblastí.
Databáze knih:
100 % (z 1 hodnocení - já:-) )
Goodreads:
dtto
Žádné komentáře:
Okomentovat