Krakatit (Jan Štěpánek dle Karla Čapka)

Nepamatuji si, kdy naposled jsem byl v knihovně; jsou tomu dva, nebo už tři roky? Nyní, na počátku léta jsem pocítil chuť si něco zas po čase vypůjčit, tak jsem si prodloužil průkazku.

Měl jsem zálusk na nějaký vážný grafický román. Zpracování Krakatitu, které vyšlo před pár lety, mi tedy padlo naprosto do noty. 

Na obálce se uvádí, že grafické zpracování vzniklo na motivy známého románu p. Karla Čapka z roku 1924. Ve skutečnosti je zásadní předlohou film p. Vávry z roku 1948 - tzn. spíše filmová adaptace než román samotný. 

Filmová předloha komiksu je přiznaná v každém panelu: hlavní protagonista komiksu má zřejmou podobu p. Karla Högra, stejně tak i ostatní postavy odpovídají filmu; to samé platí pro kulisy a prostředí, které jsou převzaty z filmu. Závislost na filmu je dotažená do značné míry až do úrovně záběrů kamery. Zaujalo mě přitom, že filmová adaptace nemá v grafickém románu uveden žádný kredit.

Filmové zpracování Krakatitu mám velice rád, takže vítám rozhodnutí, že grafický román vychází z filmu. Osobně mi připadá jen škoda, že grafický román se držel i úprav předlohy, pro kterou se rozhodli filmaři v r. 1948. Téměř století po vydání románu a tři čtvrti století po filmové adaptaci bych považoval za lepší variantu, pokud by nyní komiks nekopíroval filmové změny. Lepší by bylo, kdyby komiks sice držel vizuální stránku filmu, ale současně by se děj vrátil zpět k originálu p. Čapka. 

Příběh Krakatitu, jak známo, vrcholí ve scénách se silnou křesťanskou inspirací, kde p. Daimon vyváží českého inž. Prokopa na Horu Pokušení a tam ho svádí, aby ovládl svět, a následně ho přiváží do hotelu, kde je shromážděna skupina různých fanatiků moci. Vypjatou scénu konference spiklenců si film mírně posunul do poválečné interpretace: spiklenci tam reprezentují poraženou buržoazii a fanatik p. Rosso je ve filmu výrazně posunut do podoby a ideologie p. Hitlera. 

 

Ve filmu a v komiksu hovoří fanatik p. Rosso
o prozřetelnosti, která jeho lid vyvolila,
aby vládl méněcenným národům. Pan Daimon
ještě poznamenává, že fašistu si vytvořili jeho lidé,
míněno nejvyšší podnikatelské vrstvy, aby svedl
veřejnost.

Oproti tomu v románu p. Rosso téměř nemluví.
Proslov drží sám p. Daimon na téma, že ...
je třeba zahájit revoluci [...] ničivou a výbušnou,'
ve které vydá lidstvo to nejvyšší, co je v něm utajeno. [...]
Společnost se musí roztříštit, aby v sobě
našla nejvyšší dobro.

Osobně mi úpravy ve filmu nevadí, byly po válce provedeny celkem ústrojně: částečně děj zpřehledily (ze zbrojovky v Baltinu neodváží inž. Prokopa princezna, nýbrž p. Daimon; film též třeba vynechává zastávku na Hoře Pokušení); interpretační posuny oproti knize byly, ale nebyly velké a plně pochopitelné s ohledem na dobu vzniku filmu. 

Grafickému románu by nyní dle mého názoru prospělo, kdyby se vrátil k původnímu dílu, které je nadčasovější a platné pro větší množinu historických situací. A taky má v románu inž. Prokop více interakcí s různými kočandami, než pak měl ve filmu; a tyto interakce tudíž chybějí nyní v komiksu.

S touto drobnou výhradou se mi kniha jinak líbila hezky. Retro obrázky mi jsou vysloveně milé.

První věta knihy: Máme urgentní příjem, pane doktore...
Poslední věta: Aby to svítilo... a hřálo!

Databáze knih: 75 % (ze 40 hodnocení)