Z výletu do Ženevy mám i dnešní zápis ve čtenářském deníčku.
Mně se muzeum líbilo, bylo tam málo lidí a prošlo se svižně. Zaujal mě tam program pro čtenáře: v celé majestátní budově nabízejí návštěvníkům strávit čas čtením. Mají tam roztroušené poličky se záumnými publikacemi a místy k sezení. Mně se na další plánovanou štaci do horkého letního města už moc nechtělo, tak jsem se oddělil od té části rodiny, která byla v muzeu se mnou, a posadil jsem se ke čtení v chládku na vnitřní terase nad schodištěm v horním patře.
Přečetl jsem si grafický sci-fi román Paříž 2119. Ukazuje romanci v lehce dystopické budoucnosti, která následuje po vynálezu teleportace: lidé vstoupí do kabinky na jednom místě a vystoupí z kabinky na druhé straně planety.
Všechno v příběhu je fantasticky generické. Hlavní hrdina je samozřejmě rozervanec, který miluje vše ze starého světa a cestuje zásadně fyzicky; služby společnosti Transcore nevyužívá, všudypřítomný digitální i osobní policejní dohled je mu odporný. Nejpředvídatelnější je samozřejmě hlavní zápletka: schválně jsem položil hned večer zbytku rodiny hádanku, jaké strašné tajemství asi hlavní hrdina odhalí - moje moudrá mangelka to uhádla na první pokus.
Jako četba pro posezení v nedělním ženevském muzeu byl tento grafický román pěkný a mohu ho doporučit. Četlo a prohlíželo se to příjemně.
(Omlouvám se, zapomněl jsem si ofotit první a poslední větu.)
Nikdo není tak moudrý jako Tvá mangelka - prozradíš i nám, pokornému plebsu, to strašlivé tajemství? :-)
OdpovědětVymazatA taky nemůžu nezmínit mé překvapení, že umíš francouzsky. Sáfra, takové mezery mám? Každopádně tedy pěkná práce :-)
Díky. Tak s mobilem se dneska ty mezery ve znalosti jazyka zrovna v koniksu překonají strašně komfortně. Člověk to může vlastně číst přes google lens.
VymazatDobrá, takže spoiler alert: lidé mezi teleportačními kabinkami ve skutečnosti necestují, ale v cílové se vytvoří klon a cestující v nástupní je zabit. Když je porucha nástupní kabinky a huteče jim, tak ho goněj a eliminujou četníci.