Nové cesty na jih (Josef Kroutvor)

Z posledních Vánoc jsem měl ještě jeden nedočtený samodárek.

P. Josef Kroutvor jest mým dlouhodobým oblíbeným autorem. Nadělil jsem si tedy brožurku Nové cesty na jih, sbírku jeho dvaceti pěti krátkých textů z cest do Středomoří.

Autor je kulturním cestovatelem: jeho přístup je takový, že cestuje se snahou o maximální otevření se poezii, novým poznatkům ze všedního života v zemích, které navštěvuje. Současně s tím však cíleně navštěvuje místa spojená s významnými umělci (zejména malíři a básníky), případně historickými postavami. Nejde tedy o cestopisy či reportáže; zážitek z cest je většinou podnětem k vyprávění o životě nějaké významné osobnosti nebo problému.

P. Kroutvor doporučuje při cestách mít s sebou zápisník a tužku a zapisovat si poznatky z cest.

K základnímu vybavení kulturního cestovatele patří slušný průvodce a zápisník. Fotoaparát není tak důležitý, jak se zdá - svádí k povrchnosti.

Fejetony začínají kapitolou o Znojmu, pak následují různé dojmy z Rakouska, Itálie, Chorvatska, Francie a Tunisu.

Zájem p. Kroutvora se setrvale koncentruje do zlatého období české kultury, tedy do období meziválečné Republiky. V tom jsou jeho texty pro mě přínosné, že udržuje důkladné povědomí a ocenění této doby, která jinak (dle mého dojmu) postupně v současném psaní a myšlení propadá do zapomnění, respektive myslím slábne obecné povědomí a zaujetí všemi detaily té doby. P. Kroutvor sleduje začasté cesty prvních turistů a poutníků ze Střední Evropy ke Středozemnímu moři, snaží se vžít do jejich tehdejších zážitků. Vůbec převládajícím tónem je hledání zbytků starých časů.

Několik příkladů jeho témat:

- Připomíná dvě kolonie českých malířů, které se usídlily nedaleko sebe na Korsice koncem 20. let.

- Píše o Italovi p. Giancarlu Vigorellim, což byl italský kulturní pracovník, který již od 30. let psal pro různé kulturní časopisy; v 50. a 60. letech založil a vedl i špičkové literární magazíny, které autor přirovnává k české Světové literatuře. P. Kroutvor k této paralele poznamenává:

Tehdy patrně ještě existovalo jakési univerzální povědomí o významu literatury jako druhu vzdělání, které už dnes bohužel asi neexistuje. Existoval typ "literárního člověka", totiž čtenáře v pravém smyslu slova. Zdá se, že i naše Světová literatura nebyla jen specifickou českou záležitostí, vycházející z potlačené touhy a hladu po jiné literatuře než socialistické.

- Jelikož v médiích zuří v tyto dny karlovské výročí (čemuž jsem rád), připomenu třeba i téma chorvatského města Senj. P. Kroutvor připomíná dobrodružství p. Karla IV., který právě ze Senje vyrazil na cestu do Itálie. Jeho loď byla zajata benátskými loděmi, p. Karel Lucemburský unikl fikaně na člunu, utíkal do Aquileje atd. Zajímavá epizoda!

Knihu doporučuji.


První věta knihy: Nové cesty samozřejmě navazují na cesty staré, na první dojmy a zážitky.

Poslední věta: A pak za zdí dodělat všechny resty.


Databáze knih: 80 % (1 hodnocení - já)

Goodreads: 80 % (2 hodnocení)