Tatra 603 – historie, vývoj, technika, sport

Výtečná knížka o kopřivnickém papalášském autě.

  

Monografie Jana Tučka o Tatře 603 je publikace toho druhu, kterou si může projít i unavený člověk, který není přesvědčen, že úplně vše dělá úplně nejlépe, jak by mohl. Má obě obecné základní kvality úspěšné knihy: je nevelká a graficky krásná.

Dále pak má i kvality speciální, které se hodí k danému tématu: člověk cítí motivaci nakladatelství vydat něco o autu jako o kulturním nostalgickém fenoménu, avšak v textu samotném se o něčem takovém nepindá. Takové pindy si totiž může napsat snadno sám každý, třeba každý blogger.

Dle mého je šestsettrojka tak politické auto jako málokteré jiné. Při čtení se člověk musí kupř. ptát, nakolik je Nesselsdofer Wagenbau-Fabrik to samé jako Tatra Kopřivnice; anebo do jaké míry vlastně pociťuje hrdost na to podivné monstrum přežilé koncepce, které bylo zajímavou a zlověstnou raritou, těžko však skutečnou konkurencí pro jiné výrobce.

Aby to bylo jako ze života (jeden z prvních 10 kusů).

Nejzajímavější perličkou mi připadalo, jak RVHP řídilo dělbu práce v ostbloku na příkladu šestsetrojky. Původně prý existovalo usnesení RVHP, že Tatra smí vyrábět nejvýše 300 vozů ročně do roku 1960. Vyrábělo se však více, a tak o tom RVHP jednala v letech 1957 a 1958. Hlavně z toho pohledu, že východní Němci vyráběli ve Cvikově obdobnou limuzínu pod značkou Horch (Sachsenring P 240). RVHP to rozhodlo nakonec tak, že se měly obě země dohodnout, které auto se stane doporučeným služebním vozem v zemích ostbloku mimo Sovětský svaz. Věc se rozsekla na testech v Praze, které prováděla v srpnu 1958 ministerstva vnitra obou zemí, i za účasti východoněmeckého ministra strojírenství. Šestsetrojka vyhrála, a tak i v DDR jezdili nižší ve Volhách a vyšší v T 603.   

Ostrá verze připravená na rok 1960 (účast na Rallye Monte-Carlo nebyla však úřady povolena).

P. Tuček píše o šestsettrojce z tradičního motoristického pohledu, byť z pohledu entusiasty. V patnácti kapitolách chronologicky sleduje vývoj celého životního cyklu T603, od počátků výroby v roce 1956 až do ukončení v roce 1975. Především však přináší spoustu fotografií, které jsou podrobně okomentované, takže čtenář sleduje i ty nejmenší změny modelu v jednotlivých letech.

Jim Carrey jako démon v démonickém autě.

Musím říct, že velice rozumím tvůrcům filmu Řada nešťastných příhod (Lemony Snicket's A Series of Unfortunate Events, 2004), kteří posadili daimonického Jima Carreyho právě do šestsettrojky. Mně tedy připadá působivá hlavně ta starší verze se třemi světly. I když bezmeznému nadšení nad tím autem nepropadám, tak je to zkrátka silný dizajnový zážitek. Položme ruku na srdce, kde by byla bez T 603 atmosféra českých černobílých detektivek, že.

Dobová reklama je vždy pošušňáníčko.

 Věřím, že kdo si pořídí - pokud ji lze ještě sehnat - tuto krásnou obrázkovou knížku na prohlížení doma, tak nebude litovat a bude se k ní vracet.