Pod parou (Terry Pratchett)

Letos na jaře zemřel p. Pratchett, takže jsem si myslel, že čtyřicátý díl série Úžasná zeměplocha bude poslední. Až následně jsem se díval na Wikipedii, že posmrtně vyšel v Anglii ještě čtyřicátý první díl, který teprve čeká na překlad do češtiny.

Pod parou navazuje plně na linii těch dílů Zeměplochy, kde Lord Havelock Vetinari buduje moderní instituce v Ankh-Morporku (pošta, banka), tentokrát sledujeme rozvoj železnice. "Merkantilistické" téma knize zcela dominuje, Pod parou je regulérní kapitalistický budovatelský román. Hlavními protagonisty tak jsou: osvícený absolutista-mafián, šlechtici, velkopodnikatel, velitel policie, manager, advokát a vynálezce - všem se dostává značného obdivu. Nejen od autorského hlasu, ale i od jejich věrně milujících manželek, k nimž se po dlouhých směnách vracejí, aby načerpali sílu do dalších bojů od časného rána.

Nečetl jsem ještě Atlasovu vzpouru, takže nevím, zda paní Randová dovedla obdiv k podnikání a technologickému pokroku ještě dál.

Druhým klíčovým tématem knihy Pod parou je bezpodmínečná podpora otevřené a liberální společnosti, odpor ke xenofobii a ideologické rigiditě. I zde je téma dotaženo do otevřené agitační podoby.

Pochybuji, že existuje budovatelský román, u něhož by člověk byl zcela bez pochyb ohledně literárních hodnot. Osobně jsem si však Pod parou přečetl s chutí a se zaujetím; ba na jednom místě jsem i uronil slzu. Domýšlím si, že autor mohl chtít vyjádřit prostý názor, že když se ohlédne (v době, kdy mu bylo jasné, že se blíží smrt), tak nejraději žil ve vyspělé tolerantní moderní společnosti, která odměňuje rozumnou organizaci a technické inovace.

Zeměplošská série se mi stále líbí a mrzí mě, že už bude končit.

První věta knihy: Je těžké pochopit "nic", ale mnohovesmír je toho plný.

Poslední věta: Jaká maličkost změní svět, protože malí kutilové kutí dál?