Zen, lesby a übermensch (Frigga von Asgard)

Dnes mám opět tu čest psát na blog o knize od autora/autorky, kterého/kterou osobně znám. Jde o krátký anglicky psaný sci-fi román z českého prostředí. Propagační text říká, že jde o knihu, "jaká by vznikla, kdyby ji společně napsali p. Douglas Adams, pi Bjork, p. Friedrich Nietzsche a p. Buddha."

Volba pí Friggy von Asgard pro autorský pseudonym se mi v první chvíli moc nelíbila. Zdálo se mi, že severskými bohy jsem mírně přesycen. Přeci jen filmová marvellovská série nastoupila před pár lety a p. Loki i s celou rodinou v ní hrají klíčovou roli - se vším, co k tomu patří. Nejsem si přitom úplně jistý, jak moc autor(ka) Zen, leseb a übermensche zná marvelovskou část pop kultury posledních let. Ale jsem si jistý tím, že tato kniha nemá s Marvellem nic společného.

Nakonec jsem se však s volbou pseudonymu smířil. Z jaké pozice a jakým tónem hovoří vypravěč Zenu...? Je vševědoucí, věcný, suchý, maximálně stručný, s vědoucím pobavením vybírá perličky o krutosti, hlouposti a pokrytectví lidí. Hlavní příběh je vyprávěn formou dílčích krátkých scén, jejichž kontext si čtenář dovodí z vložených výňatků z úředních textů, zejména právních předpisů.

Školní řád Akademie pro gentlemany sv. Friedricha Nietzsche

§ 12 Studujícímu se zakazuje udeřit jiného studujícího sevřenou pěstí, ledaže má spravedlivý důvod. Spravedlivým důvodem se rozumí sebeobrana, obrana vlastní cti anebo obrana rodinné cti. 

Vypravěč se většinou emocionálně neangažuje a to poslední, co dělá, je zbrklé hodnocení jednajících.

Kdyby se skutečná pí Figga von Asgard rozhodla, že napíše sci-fi, klidně by její příspěvek do soutěže o Cenu Karla Čapka mohl vypadat právě takhle.

Zen, lesby a übermensch bych žánrově označil za velice tradiční science fiction; z hlediska žánru bych knihu přirovnal ke starým textům, kterými se fantastika etablovala. Zen... je též extrémně stručný román (či možná jen novela), rozvíjí jeden základní nápad, který vychází ze současných společenských otázek, v důsledku má silný a přímý morální apel a je zábavný.

Už volba času děje - 24. století - je ta nejklasičtější, jaká může být. Docela by mě zajímala statistika, jak velké procento sci-fi (zvláště té klasické) se odehrává právě ve 24. století.

Místem děje je Praha, svaté město, které přežilo potopu světa po globálním oteplování. Díky výhodné poloze uprostřed kontinentu se Praha stala centrem přežívající civilizace. A protože čínský průmyslový rozvoj podstatně přispěl k potopě, je jenom logické, že Čínané jsou ve světě Zenu... bezprávnými otroky, kteří slouží svým krutým českým pánům.

Zákon č. 96/2306 Sb., o krutosti ke zvířatům

§ 7 Vlastník je povinen zdržet se působení Křečí (ve smyslu ustanovení § 6) svému otroku ledaže příslušný otrok

(i) přímo ohrožuje nebo zcela zjevně zamýšlí ohrozit osobu či majetek občana,

(ii) překročil hranice stanovené Obojkem, a to i po předcházejícím mírném trestu za účelem upozornění na blížící se hranice stanovené Obojkem.

§ 8 Obojek otroka musí být uzpůsoben pro řádné používání a ovládání otroka ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 4/2190 Sb., o dozoru nad domácím zvířectvem, a nesmí být zneužíván k výlučně sportovním účelům nebo k pobavení. 

§ 9 V případě porušení ustanovení § 7 nebo 8 je Občan povinen zcizit příslušného otroka a uhradit náklady na znovuuvedení otroka do stavu způsobilého pro prodej.

Z temných náznaků přitom vyplývá, že stávající status quo je pro čínské otroky možná zlepšením oproti ještě divočejší minulosti; v současnosti knihy jsou otroci používáni k výrobě potravy pro psy až poté, co zestárnou a stanou se jako pracovní síla neužitečnými.

Postapokalyptická česká nadvláda nad světem je byrokratická a krutá. Společnost je postavena na extrémně konzervativní ideologii, která potlačuje práva žen a jakýchkoliv menšin.

Vyznění textu prospělo, že autor(ka) není Čech(ška); o české světovládě píše opravdu s nulovým nadšením, takže česká jména, názvy pražských lokalit a vůbec české reálie nepůsobí v toku anglického textu vůbec hřejivě a vlídně, ale naopak cize a mrazivě.

Jestli se někde v textu vynoří upřímná národní nostalgie, tak spíše britská.

Kristýna mi nalila šálek čaje. Nikdo nefermentoval lístky tak bohatě jako Kněžka. Nikdo je nesušil tak čistě. První šálek mi smyl spánek z očí; Kristýna projevila ohled k mé procitající mysli a mlčky mi dolila. Civilizaci lze zachovat dokonce i v jeskyni. 

Příběh je tvořen hlavní novelou, do níž je vložena povídka v novele, tj. dílo, které vytvořila jedna z protagonistek, dospívající dívka Anežka Schopenhauer. Vložená Anežčina povídka je vynikající: je psána v první osobě, má pomalé tempo a čtenáře vtáhne do klasicky vybudovaného důkladného vyprávění.

Vložená povídka obsahuje i lesbickou erotickou scénu, o níž mi autor(ka) s jiskrou v oku již předem říkal(a) a kterážto scéna je i důvodem pro publikaci pod pseudonymem.

Musím však uznat, že způsob, jakým autor(ka) scénu napsal(a) a koncipoval(a), je opravdu velkolepý a velice vydařený. Z literárního hlediska je příslušná dlouhá scéna vrcholem a jádrem celé knihy. Pokud bych prozradil více, mohlo by jít o spoiler. Mohu čtenáře jen ujistit, že nejde o pornografii a nic pokleslého. (Je to prostě umělecké!)

Z erotické pasáže tedy jen malá ukázka.

"Tak povídej: kterým způsobem si nejraději vyvoláš orgasmus?"

Skutečně se mě na to zeptala. A proto to vypravuje i moje sága; moje sága, kterou - až mě proslaví - si budou číst naprosto cizí lidé po celém světě. Dovedli byste vy popsat úplně cizím lidem svůj oblíbený způsob masturbace? Pokud to dokážete, pak - ať jste muž či žena, zkušený či mladý - je možné, že byste byli dobrými vůdci svého kmene.

Knihu bych tedy doporučil, nejen jako kuriozitu o pohledu cizince na náš národ. Možná nejen mně utkví názorné vyprávění, jak naivní je spoléhat na zákony, náboženství nebo rodinu, že učiní život automaticky snesitelnějším; vždy bude zapotřebí inteligentních, pozorných a pracovitých jedinců, kteří budou připraveni pomoci jiným.


První věta knihy: Podívala se na hodinky a pak na nakrátko ostříhané vlasy otrokyně.

Poslední věta: Adolf jí s potěšením vyhověl.


Stránka knihy na Amazonu (včetně ukázky): zde.
Goodreads: 100 % (z 1 hodnocení - já :-) )

(Všechny překlady v článku jsou mé, a tedy se předem omlouvám za nepřesnosti.)