31. prosince 2015

Led pod kůží (audiokniha)

K vánocům jsme si doma pořídili jako společný samodárek zvukovou verzi druhého dílu pentalogie Mycelium od pí Vilmy Kadlečkové.


Audioknihu Mycelium II. - Led pod kůží jsem už doposlouchal, takže rychle s poznámkou na blogýsek.

Jsem fanouškem tohoto díla v písemné podobě, takže na audioknihu jsem se velice těšil. První díl obnášel 13 hodin mluveného slova; u druhého dílu to je přes 16,5 hodin. Stále nemohu uvěřit, že někdo takto obrovský projekt jednou dotáhne do konce.

S uvedenými čísly souvisí první přínos audioknihy pro mě, to jest pro čtenáře, který dílo už dvakrát četl. Lidský hlas dodá písemnému dílu prvek fyzického výkonu. Především u interpretů, s nimiž jejich výkon prožíváme. Ale něco vykoná i posluchač: přeci jen - soustředěně poslouchat šestnáct hodin, to už je reálný kus života. Právě ten fyzický výkon mi poskytuje nový a skvělý prožitek z knihy.

Mycelium se pro mluvené slovo hodí, protože vypravěčova pozice je intelektuální a stejně tak je intelektuální i většina protagonistů; akční scény jsou popsané velice úsporně. Střídají se s krásnými dialogovými scénami a psychologickými pasážemi. Textu je zcela cizí jakákoliv infantilita. Všechny tyto části se vyplatí slyšet čtené pomalu a nahlas: ironie a odstup získají lidštější rozměr, akční scény si lépe představím a vychutnám si dialogy a úvahy.

Nebudu též zastírat svou další motivaci, která je však pouze dočasná: v knižní podobě vyšly zatím čtyři díly a čekáme na finále. Osobně jsem strašně zvědavý, jak to celé vlastně dopadne. Ani po čtyřech dílech pořád netuším, jakým směrem se děj vyvine, kdo bude hodný, kdo zlý apod. Od soustředěného poslechu úvodních dílů jsem si tedy sliboval, že si v klidu projdu veškeré narážky a náznaky, které jsou v nich homeopaticky obsažené.
Jaroslav Plesl (Lucas Hildebrandt)
(fotografie z webu vydavatelství)

Pokud jde o zvukové zpracování, je i druhý díl vynikající. Můj subjektivní dojem je, že drtivou většinu tentokrát četli především dva herci: pasáže z pohledu Lucase Hildebrandta čte p. Jaroslav Plesl. K jeho krásnému hlasu a dokonalému podání nemohu mít žádnou připomínku.

Jana Stryková (Kamila Möernová)
(fotografie z webu vydavatelství)


Druhým hlavním interpretem je pí Jana Stryková, která přednáší kapitoly psané z pohledu Kamëlëmöernü; ve druhém dílu je tato Össeanka klíčovou postavou. Musím přiznat, že zpočátku poslechu jsem přemýšlel, jestli mi úplně sedí způsob, jakým pí Stryková podává sebeironické nebo černěhumorné pasáže: kombinace zastřeného hlasu a stylu tak trochu rozmazlené holčičky (nebo jak to popsat). Postupem doby jsem si ale zvykl a neměl jsem ani s jejím stylem problém. Především proto - a to je potřeba zdůraznit - že pí Stryková má nádherný hlas a je naprostým potěšením poslouchat její výkon.

Závěrem musím zopakovat poznámku, kterou jsem měl i u první části: lituji upřímně interprety, že se museli potýkat s knihou prošpikovanou složitými umělými pojmy z mimozemského jazyka Össeanů. A současně jsem tomu rád, protože teprve při hlasitém přečtení vynikne krása a funkčnost těch cizích pojmů.

Žádné komentáře:

Okomentovat