25. února 2008

Příběh o Marobudovi a jeho říši (Eduard Droberjar)

Konečně se dnes pokusím vyrovnat se s knížkou o germánské říši v Čechách. Článek o druhém dílu knihy o Germánech v Čechách je docela trvalkou v přehledu nejčtenějších článků, takže bych toto téma nerad přeskočil.

Rovnou řeknu, že přečtení Příběhu o Marobudovi a jeho říši od Eduarda Droberjara změnilo můj pohled na české dějiny. O Marobudovi jsem zaslechl poprvé na gymplu. Ale neuvědomoval jsem si, jak zajímavá éra to byla.

Na naladění uvedu jen pár hlášek z předmluvy:

  • Marobud je první historická osobnost českých dějin, kterou známe podle jména.
  • Marobudova říše je první říší v našich zemích, o šest set let předcházející Sámovu říši.
  • V knize se píše, že je to současně i nejstarší říše v "neřímské Evropě". Tento primát bych považujoval za trochu vykonstruovaný, protože určitě existovaly starší neřímské útvary, které ale právě proto byly zajímavé a byly Římem dobyty. O lesostep takový zájem legionáři nejevili.
  • Přesto vidím určitý problém pro marketing Marobudovy říše už třeba jen v tom, že její sídlo se patrně nacházelo v místě s názvem Pičhora.
Rád bych vypsal všechny zajímavosti, ale v knížce je jich skutečně hodně. I když je populární a psaná prostým a lehce podhánějícím jazykem, pozoruhodných údajů je tam více, než se na první pohled zdá.

Na sponě mě zaujalo to péro, které mi připadá docela moderní.
Oproti větší části následujícího tisíciletí českých dějin je Marobudova doba výjimečná tím, že o ní existuje pár detailních písemných záznamů římských autorů, neboť Marobud měl určitý význam pro Římany. Tato část dějin je ozvláštněna skutečností, že se odehrávají víceméně v Kristově době. Takže z armádních záznamů je třeba vidět, že boje s Germány vedl vojevůdce P. Quinctilius Varus, který před tím - těsně kolem narození Krista - jako římský místodržící v Sýrii pacifikoval židovské povstání a dal ukřižovat dva tisíce Židů.

Zkusím vypsat hlavní data Marobuda a jeho říše:

- Narozen 35 - 30 př. n. l. Pochází z kmene Markomanů žijících v jižním Německu na hranici s Římem. Jeho jméno má keltský tvar. Keltské Maroboduos by prý germánsky znělo Marabadvaz, tj. v boji slavný. Proč měl keltský tvar jména, se neví.

- Vyrůstá v Římě, patrně přímo na císařském dvoře.

- Kolem 9 př. n. l. se vrací domů a stává se vládcem. Dá se spekulovat, že ho dosadili Římané.

- Řím táhne proti Germánům a zřizuje provincii Germania. Marobud přesvědčil většinu kmene, aby se přesunuli do klidnějších míst, a sice do Čech.

- Přesun do Čech je někdy v letech 9 až 6 př. n. l.

Hlavní město Pičhora nebo Třebusice. (Do té knížky jsem nečmáral já!)

- Markomani nevyhnali keltské Bóje a nedobyli oppidum na Závisti. Dokonce ani Závist nebyla Marobudovým sídlem, jak jsem myslím někde slyšel. Markomani totiž nevyužívali opevněná oppida, a žili spíše v nížinách. Bydleli zpravidla v osadách po padesáti lidech. Celkem se odhaduje, že jich pod Marobudem úpělo pár set tisíc.

- Už před Markomany tu žili Hermundurové, jiný germánský kmen, který se dobře odlišuje keramikou. Ale ani Hermundurové prý Bóje nevyhnali, neb Kelti vyrazili dobrovolně na jihovýchod pomoci Římanům proti Dákům. Zajímavé však je, že na kazetě Toulky českou minulostí se v dílech o Keltech uvádí, že na ně Germáni doráželi a že z vykopávek na Závisti je zjevné, že poslední keltské osídlení na oppidu zaniklo v boji, protože stavby jsou shořelé a jsou tam i kostry s kousky zbraní uvnitř, které nešly vyndat.

Typisch böhmisch.

- Ihned po příchodu do Čech začal Marobud budovat říši a podmaňoval si sousední germánské kmeny.

- Neví se, kde bylo sídlo Marobuda - Marobudum. Zatím to vypadá na Třebusice u Slaného nebo na Pičhoru u Kolína. Autorovi se nejvíc líbí ta Pičhora, určitě ne proto, že tam dělal sám hlavní vykopávky "s partou chlapců a dívek". Autor vzpomíná, že bylo horko a pracovali "minimálně zahaleni, tj. v plavkách", v častých přestávkách "pravidelně natírali svá opálená a špinavá těla krémy proti slunci." No, rád věřím, že takové věci se vryjí do paměti. (Kdyby se někdo ptal na názor mě, kde měl Marobud sídlo, tak by mě nepřekvapilo, kdyby sídlil nakonec taky v Praze). Aktualizace: V sešitě Der Spiegel o zániku římské říše se uvádí názor německých historiků, že Marobudum bylo v jižních Čechách - o sešitě píšu zde.

- Fascinující informace je, že Marobud údajně udržoval stálé vojsko 70 000 pěsích a 4 000 jezdců vedené podle římského vzoru. Už jen tento údaj ukazuje, co se tu vlastně dělo. Chtěl jsem si najít v Třeštíkovi, s kolika stálého vojska vládl kníže Václav Čechám o devět set let později, protože si pamatuju, že to byly desítky maximálně pár set maníků. Bohužel jsem tu knížku ani po dvou večerech hrabání nenašel. Ale v jiné aktuální knize o počátcích českého státu (je v backlogu pro blog) se píše, že Boleslav provedl obrovskou expanzi Čech tím, že dokázal vybudovat vojsko o několika tisícich bojovníků. Z toho mi vyplývá, že až někdo (třeba režisér Vetřelec vs. Predátor nebo Drácula vs. Gozdila vs. Frankenstein) natočí film Marobud vs. Václav, tak Přemyslovec dostane na budku od nějakého markomanského průzkumného oddílu a Marobud zprávu o zániku českého království jako drobný incident přeslechne v ranním hlášení.
  
Rádobykonkurent mezi Germány.

- Řím to tak nechtěl nechat a vyslal ještě větší armádu na pana M. ze dvou směrů, a to ze západu a z jihu. To bylo roku 6 n. l. Jižní skupina vstoupila na dnešní české území; archeologové postupně u nás nacházejí jejich vojenské tábory.

- Tady exkurs: vždycky mě zajímalo, co to je ta letecká archeologie. A jak můžou něco najít z letadla? V knize je to celkem jasně vysvětleno. Tak tedy: na plochách vzrostlého uzrálého obilí se krásně rýsují půdorysy chat. Dokonce je vidět i rozložení kůlových jamek. Obilí nad chatami je výrazně hustší a vyšší, ještě výrazněji vystupuje v místech jamek.

- Náhle vypuká povstání v Panonii a římská armáda se otáčí zpět. V té chvíli prý dělilo jen několik dní naše země od začlenění do Říma, protože od té síly, co sem šla, by i Marobuduos dostal za vyučenou. Následovalo by nejprve klientské království s dosazovaným vládcem a postupně vytvoření provincie. Tak tomu bylo třeba u Keltů v dnešním Rakousku, jejichž vládci se stali postupně úředníky provincie Noricum. Takhle Římané a Markomani však uzavřeli r. 6 jen dohodu o tom, že nebudou na sebe útočit.

- Hlavní story se pak rozjíždí v Germánii, kde římský důstojník germánského původu (z kmene Cherusků) Armínius se trhnul a chtěl napodobit Marobuda a vybudovat si svou říši. Sebral různé kmeny a zcela rozdrtil římské legie v bitvě v Teutonském lese roku 9 n. l. Arminius chtěl do bojů zatáhnout i Marobuda, tak vzal uříznutou hlavu poraženého římského vojevůdce (jmenoval se Varus, byl to ten kruťas přeložený z Judeje) a poslal ji Marobudovi (patrně tedy do Pičhory). Marobud ale zachoval chladnou hlavu a hlavu jenom nechal hned odnést do Říma.

Scénka s uříznutou hlavou - nejstarší dějiny české.

- Roku 16 pak Římani vlítli na Germáni a rozprášili je. Armínius měl Marobudovi za zlé, že dodržel svoji starou smlouvu s Římem, zůstal neutrální a kamarádům Germánům nepomohl. Marobud byl ale lišák a věděl, co dělá. Bylo mu jasné, že když budou chtít, tak ho Římani sfouknou jako svíčku.

- Roku 17 tak došlo k veliké bitvě mezi kmeny, které stály při Arminiovi, a těmi, které stály při Marobudovi. Došlo k ní někde na sever od Čech, možná v Sasku. Síly byly vyrovnané, ale Marobud na chvilku nějak takticky poodjel, aby přeskupil vojsko, ale ostatní si to omylem vyložili jako ústup. Celkově to pak šlo z kopce, naší klucí prohráli a Marobud se stáhl zpátky (do Pičhory).

- Po této porážce ztratil Marobud autoritu u porobených kmenů. Roku 19 přichází od dříve poddaných Gótů mladý muž jménem Katvalda, dobývá centrum říše a Marobud utíká do římského exilu.

Osobně bych na penzi z Pičhory u Kolína k moři do Raveny nešel zdaleka tak smutně.

- Marobud dožívá v komfortní římské státní penzi v Ravenně, ve stejném městě jako Arminiova manželka a syn, které Římané zajali ještě dříve, než se syn narodil.

- Katvaldu svrhl následující rok hermundurský král Vibilius. Katvalda utíká do římského exilu (o výši důchodu není bližších informací).

- Další rok byl pak Římany určen Markomanům za krále Kvád Vannius.

- Arminius byl zavražděn r. 21 svými nejbližšími příbuznými.

- Markomané ztratili pak na síle a prameny o nich mlčí. Až po více než sto letech pak za krále Ballomaria bojovali s císařem Markem Aureliem. O tom je však jen krátká zmínka v epilogu.

Tak a končím s opisováním! Kniha má tu a tam drobnou mušku, ale celkově je úžasná. Sláva veřejným knihovnám!!

****
Další články: 

- o druhém dílu této knihy Věk barbarů - zde.
- o speciálním sešitu Der Spiegel věnovaném Germánům - zde
- o Toulkách českou minulostí věnovaným Keltům (posloucháno ještě na kazetě) -  zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat