Poslední dobou jsem byl nějak často v Levných knihách. Ulovil jsem si tam mj. esej o chebských dějinách a české-německé koexistenci vůbec od německého historika p. Boldta.
Autor se sice drží chebských dějin: více než regionální historik je však esejista. Podtitul knihy zní Esej o česko-německé koexistenci, z čehož je jasné, že regionální téma slouží též jako příklad obecnějších záležitostí. Možná polovinu textu tvoří odbočky na obecná historická témata a i jinak se věnuje spíše zasazení chebských dějin do kontextu mezinárodního dění, než že by se jen zabýval místními peripetiemi.
Jak jsem pochopil, p. Boldt byl německý čechofil: v šedesátých letech studoval postgraduálně na Univerzitě Karlově, po převratu získal české občanství a působil v Chebu. Tím pádem má text sympatický duch přátelství mezi národy. Současně však čtenář silně střízliví a nepropadá žádné euforii, protože byť autor je nám relativně v německém kontextu nakloněn, i tak píše o Češích místy dosti nepěkně. Místy se projevuje, že i s velkou snahou skutečné mezinárodní porozumění chybí a lze se tu a tam cítit i dotčeně.
V tomto směru jsou podstatnou částí knihy poznámky: p. Boldt byl členem přátelského debatního kroužku s českými historiky. Jelikož knihu napsal, ale nestihl ji před smrtí již diskutovat při redakci, vyšel text poněkud nezvyklým způsobem. Původní syrový esej. p. Boldta je opatřen komentářem p. Vašíčka (příp. p. Boháče), který v téměř třech stovkách poznámek přidává sice přátelskou, ale kritickou českou perspektivu. Poznámky zabírají dobrou třetinu svazku.
Pro mě, jakožto laika, bylo trochu bolestným zjištěním, že i osobní přátelé historici se v tolika bodech dosti silně liší a nevyhnuli se konfrontaci dle národního stanoviska. Uvědomil jsem si zase jednou, že dějepisná práce má (samozřejmě vedle prvotního pátrání po pravdě) reálně za úkol i dodávání argumentů pro politická stanoviska a promýšlení mezinárodněpolitických témat, i když to patrně nikdo nebude chtít otevřeně přiznat.
Když bych přešel od osoby autora k vlastnímu tématu knihy, tak jsem se zastyděl, jak málo vím o Chebu. A to přestože jsem před lety složil státní zkoušku z českých právních dějin. Nějak si však nevybavuji, že bychom se někde systematičtěji věnovali ústavnímu postavení různých regionů, které je přitom dosti zajímavé. Sice jsem zaslechl něco o Chebu coby říšské zástavě, ale až z knihy p. Boldta mi lépe došel význam toho pojmu. Je důležité si uvědomit, že Cheb nebyl součástí Čech, bylo to svobodné říšské město, které přijal Jan Lucemburský coby český král do osobní zástavy. Tzn. i nadále měl Cheb vlastní instituce a správu mimo českou zemskou správu a podléhal pouze osobně králi, nikoliv českým úřadům. Cheb přitom zůstával stále svobodným říšským městem.
 |
| K fotografii se váže tento příběh: "Věc skončila 'legální' vraždou muže a veřejným ponížením dívky a jejím následným odvezením do koncentračního tábora." |
Nejhezčím postřehem z celé knihy asi je, že Cheb sice fakticky ztratil za absolutismu své nezávislé postavení a nezávislou „státnost“ a stal se postupně součástí Čech, nicméně stalo se tak paralelně s tím, jak nezávislé postavení a státnost do značné míry ztratily i samotné Čechy, které se staly stejně tak fakticky součástí Rakouska.
Z knihy mám tedy nakonec výborný dojem a silné podněty pro přemýšlení, byť čtení nebylo místy příjemné. Proto bych ji celkem jednoznačně doporučil. Ponechávám si z ní i jako čtenářský záměr přečíst si něco přímo od komentátora p. Vašíčka. (Od druhého komentátora p. Boháče jsem již četl knihu o zmizelém Chebu – psal jsem o ní zde).
První věta knihy: Co pro nás znamenají a za jakým účelem se studují dějiny malé městské republiky, která zanikla ve středu Evropy ve 20. století?
Poslední věta: K otázce charakteru společenského jednání bych však spíše zalistoval Aristotelovou Politikou.
Databáze knih: 80 % (1 hodnocení - já)
Goodreads: dtto
Žádné komentáře:
Okomentovat