Předpokládám, že motivem pro vytvoření takovéto adaptace je asi zpřístupnění klasického díla novým čtenářům. Dost by mě zajímalo, kdo pak tyto adaptace slavných románů fakticky čte: bohužel u analogové knihy nelze odpověď nikdy spolehlivě zjistit. Osobně bych - spíše než na nové fanoušky dr. Kafky - sázel spíše na dlouholeté členy fanklubu - jako třeba já - kteří si rádi prosviští superhit v novém provedení.
Adaptace se mi líbila hezky. Kresba je jednoduchá, konvenční - což k dr. Kafkovi pasuje. Osudový a současně groteskní tón jeho vyprávění je obrazově vyjádřen pomocí všudypřítomného tématu smrti, v podobě rozpustilých kostřiček, které jsou do obrázků zamotané na každé stránce a němě komentují dění z pohledu věčnosti.
Čtenářsky jednoznačně pozitivní je též rozhodnutí autorů adaptace nevynechat žádnou příležitost, jak na scénu uvést nahatou pěknou dámu.
 |
| Nahatá servírka, kostřičky, hodiny bez ručiček. |
Vlastence potěší, že děj je graficky zasazen do pražských reálií. Komerční banka, v níž je p. K. prokuristou, je umístěna ve známé budově Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české Na Poříčí čp. 1076, katedrálu ve scéně s vězeňským kaplanem ztvárnila katedrála na Pražském hradě apod. Volba pražských kulis myslím dává i smysl z pohledu okolností autorova života, protože jeho úzkostné stavy a pocity neúspěchu byly fakticky spojeny s jeho rodným městem, zejména s jeho rodinou, která zde žila; zůstane zajímavým námětem pro spekulaci, jak by se byl dr. Kafka vyrovnal se svobodou, pokud by se mu bývalo podařilo se z Království od rodiny trvale odstěhovat - a vybudovat si vlastní trvalou domácnost v Německu anebo v Palestině, jak o tom často snil.
Jen jsem si všiml, že tvůrci byli z hlediska reálií nedůslední v panelu se scénou před imaginárním soudem, kde nakreslili anglický soud, nikoliv soud český: soudce na obrázku má anglickou paruku a právní zástupci jsou angličtí barristeři v parukách a bílou vázankou přes talár. Předlitavští soudci myslím paruky nenosili, natož pak advokáti. Díval jsem se, že rakouští advokáti mají podobu stavovského oděvu dodnes stanovenu ještě předpisem z doby dr. Kafky (z r. 1904) a podle fotek nepoužívají anglickou bílou vázanku uvázanou na dva stejné konce.
 |
| Ikonickou zahajovací větu přeložil p. Janiš ponovu. Tradiční podoba p. Čermáka zní: "Někdo musel Josefa K. pomluvit, neboť byl, ač neprovedl nic zlého, jednou ráno zatčen." Sluší se tu připomenout i autentické znění, jak je náš nejslavnější rodák napsal: "Jemand mußte Josef K. verleumdet haben, denn ohne daß er etwas Böses getan hätte, wurde er eines Morgens verhaftet." |
Adaptaci mohu doporučit. Pokud by ji náhodou někdo použil jako zkrácení cesty ke splnění úkolu z povinné četby, může využít i pěkné přehledné informace o hlavních možnostech, jak si záhadný děj vyložit.
První věta knihy: Tak jako u všech velkých beletristických děl lze jen těžko určit právě ten jediný důvod, proč se "Proces" stal tak mimořádné vlivným dílem.
Poslední věta: Zemřel roku 1924 poblíž Vídně, v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu, a byl pochován na novém židovském hřbitově v Praze.
Goodreads: 72 % (z 1413 hodnocení)
Databázeknih: 73 % (ze 64 hodnocení)
Žádné komentáře:
Okomentovat