Vytoužená, nepochopená, zapomenutá: Jahnova mohyla u Chebu (Vojtěch Kessler, Martin Klement)

Letos jsem vánoční knižní samodárky vůbec neplánoval. Ale - kupodivu! - se tak přiházívá, že když jdu do knihkupectví pro dárek pro někoho jiného, tak po půl hodině vybírání nemám žádný dárek, ale tři úžasné objevy pro sebe...

A tak i brožurka autorské dvojice p. Kesslera a p. Klementa na mě na regálu knihkupectví úplně zasvítila jako magický předmět odhalený v počítačové hře, který čeká jen a jen na mě:-) Pomníkovou literaturu miluji, neboť fantasticky spojuje čtení historické, turistické a umělecké, zde dokonce navíc se čtením sudetským, a dokonce i krajským karlovarským, a to vše v podobě malé pěkné monografie o objektu mně téměř zcela neznámém, i když ležícím mi téměř pod nosem.

O existenci nacionalistické mohyly v Chebu jsem se dozvěděl nedávno v knize z řady Zaniklé Čechy - stručná zmínka mě tam zaujala a na blogu jsem si stěžoval (zde), že kniha o tomto památníku neměla žádné bližší údaje ani obrázek.

Monografie o Jahnově mohyle napřed představuje postavu p. Jahna, zakladatele německého turnerského hnutí, které vzniklo v Berlíně v době napoleonských válek v rámci německého národního uvědomění probuzeného francouzskou okupací. Turnerské spolky se později staly vzorem našeho Sokola. Následuje stručná historie turnerů, která je nezbytná k pochopení okolností vzniku chebského památníku. Když byl památník r. 1913 - při stoletém výročí porážky Napoleona u Lipska - odhalen, nesla jeho definitivní podoba sice jméno p. Jahna, ale obsahově šlo více než o konkrétní osobu spíše o oslavu německého nacionalismu té doby. 

Mohyla s pomníkem nesla mnoho symbolů, které odkazovaly k dobové představě o starých Germánech a k odhodlání Němců vybojovat boj o všeněmecký stát, tzn. stát zahrnující konečně všechny etnické Němce. Pomník byl výsledkem celorakouské akce (i s přispěním turnerů z Říše): pro ideology této pozdní fáze turnerského hnutí byli hlavními odpůrci Slované, Židé a katolíci, pro lokální chebské a ašské turnery pak šlo samozřejmě konkrétně o pomník protičeský a proříšský.

Škoda, že se plastika na vrcholu mohyly nedochovala: tři třímetroví orli s říšským mečem, korunou císaře druhé německé říše a zeměkoulí v pařátech - to musel být úžasný pohled.

Je  zajímavé (a iritující), že mohyla není pořádně
zdokumentována, přestože pochází z moderní doby.
Existuje několik málo vyobrazení, která se všude opakují.
(obr. Encyklopedie Města Cheb)

Překvapilo mě, že obrovský kámen uprostřed skulptury nesl jako hlavní symbol hákový kříž. Z nějakých TV dokumentů o p. Hitlerovi jsem nabyl dojmu, že symbol svastiky vybral pro nacistické hnutí až on. Evidentně však šlo o znak užívaný německými národovci celkem běžně již dříve. Na Jahnově mohyle byla svastika složena ze čtyř písmen F značících turnerské heslo "frisch, frei, fröhlich, fromm", tzn. "čerstvý, svobodný, radostný, zbožný". 

Brožurku mohu srdečně doporučit, přináší ve stručné podobě zajímavé vyprávění o méně známém tématu a přináší řadu námětů k úvahám. Například o tom, že nové středoevropské nacionalismy byly v době svého růstu vitální ideologickou silou, ale že jejich tehdejší podoba je již uzavřenou kapitolou.

Sochařskou výzdobu mohyly vyhodily do pověří československé jednotky v r. 1945 jako první věc poté, co převzaly správu města od americké armády.

Autoři v doslovu vyzývají k diskusi, co dál s mohylou, která je dnes skrytá mezi stromy. Navrhují porost upravit a památník zachovat jako doklad sudetoněmecké linie české historie, například doplněním busty p. Jahna. Je pravdou, že budovat dnes nově pětitunové germánské orly výhružně hledící pod hákovým křížem ku Židovstvu a Slovanstvu vůkol by bylo snad kulturně-historicky důsledné, avšak příliš absurdní. Kniha hezky ukazuje, že už v době vzniku šlo možná spíše o osobní radikální libůstku několika funkcionářů; po mnoho let bičovalo vedení turnerů ve spolkových časopisech své členy k příspěvkům na velkolepou mohylu, avšak přesný význam pomníku nakonec nechápali ani sami členové hnutí, mj. protože časy a ideologie se mění. Velkolepá a drahá Jahnova mohyla se nakonec nestala nijak populárním pomníkem a byla do značné míry zapomenuta i mezi německými nacionalisty. Zatímco cvičenci při slavnostech odhalení mohyly v r. 1913 ještě nadšeně pochodovali chebskými ulicemi ve vojenském stylu, zákopy první světové války popularitu této módy vzápětí poněkud oslabily. Nejsou doloženy žádné další větší slavnosti u mohyly nebo její popularita.

Autoři dokládají zapomenutost mohyly pěknou epizodou celoživotního aktivního turnerského funkcionáře p. Josefa Truntschky z Mostu, který však neměl o existenci mohyly již záhy po jejím vybudování ani potuchy.

Sedm let od zbudování mohyly dostal již zmíněný Josef Truntschka od lékaře doporučení na letní dovolenou ve Františkových Lázních. Při jednom z výletů spatřil na obzoru podivuhodný "špičatý kopec". Názoru jednoho z kolemjdoucích, že se jedná o švédské opevnění z doby třicetileté války, nedůvěřoval a teprve v zakoupené mapě se dočetl, že na horizontu spatřil chebskou Jahnovu mohylu. Když ji další den navštívil, považoval ji za natolik zajímavou, že se rozhodl čtenářům periodika DTV [turnerského svazu v Č.S.R.] detailně popsat její tvar, výšku, výzdobu a především symbolický význam jednotlivých detailů. 

Z četby knihy jsem si odnesl následující seznam historicko-turistických cílů, které chci (s různou mírou naléhavosti) navštívit:

- Jahnova mohyla v Chebu,
- památník bitvy národů v Lipsku,
- jubilejní památník bitvy u Chlumce a Přestanova - blízko Ústí n. L.,
- pamětní tělocvična p. Jahna ve Freyburgu,
- případně i Nakléřovskou výšinu, kde stávala Císařská rozhledna v Nakléřově - nyní se lze však rozhlížet jen ze země.


První věta knihy: Smysl a odkaz Jahnovy mohyly v Chebu nelze dostatečně pochopit bez vysvětlení podstaty turnerského hnutí a tomuto fenoménu nelze porozumět, aniž by byly známy záměry jeho zakladatele Friedricha Ludwiga Jahna.

Poslední věta: Předkládanou publikací výzkum Jahnovy mohyly bezesporu ještě nekončí.


Goodreads: 100 % (z 1 hodnocení:-) )
Databáze knih: dtto