Též při pohledu na medailonek autora by dle mého zapadl do řady neposedných kulturních tvůrců někam mezi p. J. A. Komenského a p. J. da Cimrmana: p. Sucharitkul napsal desítky románů z oblasti fantastiky, ale především komponoval a zakládal hudební tělesa národního významu. Založil tak např. Bagkokskou operu, Siamskou filharmonii a mládežnický orchestr Siamská sinfonietta.
První dvě povídky ve sborníku jsou poetické vesmírné momentky, které se vyznačují silným motivem osudové lásky. Asi bych je však nikomu nijak obzvlášť nedoporučoval. Zato druhé dva kousky jsou naprostou čtenářskou pochoutkou. Obálka je charakterizuje jako "povídky s tajemstvím odehrávající se v Thajsku koncem 20. století".
Tyto dva příběhy z thajského prostředí jsou vynikající: první z nich se odehrává někdy na přelomu 70. a 80. let v thajské provincii a vypráví ho dospívající mladý muž. Usmíval jsem se při čtení prakticky celou dobu, protože výtečně popisuje počátky pronikání globální popkultury do svérázného thajského maloměsta. Protagonistova rodina mj. - vedle výroby padělaných arecheologických památek pro potřeštěné západní obdivovatele východní kultury - spoluvlastní lokální kino, které v té době ještě vůbec nepromítá zvukovou stopu, jen obraz. Jedna scéna se odehrává při projekci Hvězdných válek, k níž protagonista se starším bratrem v kině pouštějí hudbu z gramofonové desky a dabují v reálném čase do sálu všechny postavy, přičemž zčásti pubertálně improvizují.
Úvodní scénu pronásledování jsme začali Čajkovského klavírním koncertem. Jehla pořád přeskakovala, nakonec se sice uklidnila, ale já jsem zbrkle stáhl zvuk, protože bratr měl právě hlasem hrdinské princezny mumlat "Pomoz mi, Obiwane Kenobi! Jsi má jediná naděje." Místo toho ale začal skučet a kvílet jako nadržená děvka: "Hrozně potřebuju chlapa. Děsně moc! Tyhle roboti nestojej v posteli za nic!"Vedle pubertálního dorostu rodina sestává z hlavy rodiny, jeho dvou manželek a babičky, která pevně dbá na dodržování buddhistických tradic, včetně okázalé úcty k mužům a starším, ale současně neméně pevně rodině vládne. Drobné rodinné scénky jsou výtečné, například debata o otcově návrhu, že si přivede třetí, mladší ženu:
"Jestli si troufneš přivést mi tu fenu do domu, odejdu," prohlásila moje starší matka a horečně se při tom ovívala umělohmotným vějířem, protože naše klimatizace jako obvykle nefungovala.
"No," odpověděla na to mladší matka (ta moje), "mně by to nevadilo, ale... pokud mi zaručíš, že tu bude jako služka. Ale kdyby sis ji chtěl vzít..."
"Ale já ti říkám, že mně to vadí," křičela moje druhá matka. "Když ti my dvě nestačíme, mám na severu ještě tři sestřnice. Jsou spořádaný, pracovitý, přinesou do rodiny peníze a nebudou je rozhazovat."
"A když už mermomocí musíš ty naše peníze utrácet," řekla mladší matka, "co bude s tou novou dodávkou?" [...]
"Vy tam, buďte už zticha!" ozvala se babička odněkud zezadu, kde pečlivě patinovala nějaké nádoby, aby vypadaly jako sawankhalocká keramika z 12. století. "To vaše žvanění mě ruší v práci."Díky druhým dvěma povídkám (a též skvělým překladům - pí Bubeníčková, p. Olša jr. a p. Podaný) knihu velice doporučuji. Dovedu si ji představit jako originální dárek třeba na návštěvu u knihomolných přátel - namísto pistácií a vína.
První věta knihy: Okolnosti tehdy nebyly zrovna nejpříznivější.
Poslední věta: Pro mě byla skutečná až dost.
Legie: 90 % (ze 2 hodnocení)
Databáze knih: 90 % (ze 2 hodnocení)
Goodreads: 90 % (ze 2 hodnocení)
Žádné komentáře:
Okomentovat