Mám slabost pro edici D vydavatelství Artur, kde vycházejí slavné divadelní hry. Když jsme po posledním školním pololetí zavedli potomstvo do knihkupectví, aby si koupilo knihu za vysvědčení (s ohledem na výsledky toho staršího záměrně neříkám za dobré vysvědčení, respektive by se slogan musel upravit na "Za dostatečné vysvědčení - knihu!"), tak obě části potomstva s tím mají problém, protože nejsou velcí čtenáři, a v knihkupectví jen bezradně procházejí police s mangou.
Usoudil jsem, že coby trpící rodič, si i já neméně (či přímo - já především!) zasloužím knihu za
vysvědčení: můj problém je opačný - těch knih bych si rád nakoupil
spoustu. Nakonec jsem si skromně dopřál jen brožurku s divadelní hrou Jindřich IV. Falstaffovo babí léto.
Jde o adaptaci divadelní hry p. Shakespeara Jindřich IV., v níž vystupuje jako komická figura p. John Falstaff - tlustý přízemní šedesátník. Neznám bohužel plnou verzi hry p. Shakespeara, ale vyrozuměl jsem, že Werichova adaptace hru zkrátila tím, že jsou omezeny ty části textu, které se netýkaly p. Falstaffa. Werichovým cílem bylo učinit z vedlejší postavy p. Falstaffa postavu hlavní.
P. Falstaff je šlechtic nízkého postavení a nadevše si váží zábavy s kumpány, popíjení, jídla a vůbec tělesných radostí. Jeho pojetí života kontrastuje se světem nejvyšší politiky: s probíhající občanskou válkou o nárok na anglickou korunu a s dalším skotským povstáním. Tyto světy jsou propojeny skrze následníka trůnu - prince p. Jindřicha, nezpodpovědného floutka, který s oblibou flámuje právě s p. Falstaffem.
Johna Falstaffa život naučil otáčet se i v nelehkých dobách a neztrácet klid v žádné nebezpečné situaci. Všude si najde nějakou kličku a řešení, díky němuž z problémů vybruslí.
FALSTAFF (volá za ním): [...] Nač se mám někomu nutit, když mě neupomíná? To je ostatně vedlejší - čest mě žene vpřed! Jo, ale co když mě pak čest dožene do předních řad a tam mi prožene břicho mečem? Co potom? Může čest přidělat nohu? Ne, čest tudíž není honěná v ranhojičství? Není; co je čest? Slovo, pěkná bilance. Kdo ji má? Ten, co umřel třeba minulou středu. Cítí ji? Ne; slyší ji? Ne; nedá se tudíž vnímat? Nikoliv mrtvolou. A co s živým, s živým čest žít nebude? Ne! Proč? Lidská pomlouvačnost to nestrpí! Proto ji vůbec nechci. Čest je pouhý nápis na náhrobku s erbem, a tím končí můj katechismus. (Odejde.)
Adaptaci si p. Werich napsal počátkem 60. let pro sebe v hlavní roli, avšak zdravotní stav mu nedovolil nikdy tento záměr zrealizovat.
Falstaffovo babí léto jsem přečetl s chutí. P. Werich zvolil ten koncept, že scény, kde nevystupuje p. Falstaff, jsou ponechány v původní veršované verzi (převzal překlad p. Jana Vladislava). Scény s p. Falstaffem pak přeložil a převedl do normálního moderního jazyka bez veršů.
Zůstane navždy škodou, že se nikdy nezrealizovalo autorské provedení tohoto kusu, Werichova osobnost a osobitost by textu bezpochyby teprve dodala tělo a smysl. I když v komentářích na databáziknih se uvádí, že u vydání z r. 1969 byl snad vinylový singl se střípky textu, avšak není mi jasné, v čím podání.
Nepředpokládám, že dnes ještě nějak silněji přetrvává kult p. Wericha. Pokud přesto někdo k němu chová obdiv, určitě tuto knihu ocení, jako jsem ji ocenil i já.
První věta knihy: Mistře, je to tomu sedm let a pár měsíců, co jsem se pokoušel poklonit se Vám ve Stratfordu, ve Vaší hrobce.
Poslední věta: V roce 1969 hru vydalo nakladatelství Svoboda pod titulem Falstaffovo babí léto s ilustracemi Jiřího Trnky.
Databáze knih: 84 % (z 9 hodnocení)
Žádné komentáře:
Okomentovat