Po dlouhé době mám příležitost psát na blogýsku o nějaké opravdu aktuální knize - dokonce letošní.
A rovnou je to kniha, která mi padla hodně do noty. Krátká brožura přináší výsledky práce p. Olši, Jr. a představuje sci-fi průkopníka dr. Miloslava Breuera. Nikdy dříve jsem o něm neslyšel, v čemž nejsem patrně sám.
Šlo o českého krajana ve Státech, příslušníka druhé generace přistěhovalců. Narodil se již v Chicagu v r. 1889 a celý život praktikoval medicínu napřed společně s otcem a pak ve vlastních ordinacích, ale podržel si vedle toho i živý zájem o český jazyk a kulturu. Jak jsem pochopil z průvodního textu, tím se mezi Čechoameričany vymykal, neboť jejich druhá generace již v převážné většině neměla potřebu literárně tvořit v češtině.
Kniha je napsaná nádherně: každá věta i každé slovo je jasné, promyšlené a má závažnost. První polovinu tvoří literární a osobní životopis dr. Breuera a zařazení jeho tvorby do kontextu jednak tehdy počínající americké science fiction, jakož i do písemnictví krajanů. Shrnuje i recepci sci-fi díla dr. Breuera u historiků americké sci-fi.
Ve druhé části (po bohatém poznámkovém aparátu, který jsem si pečlivě prostudoval a částečně naučil nazpaměť) pak následují pro ukázku tři autorovy výrazné povídky z desátých až třicátých let 20. století a dvě jeho úvahy o právě se rodícím vědeckofantastickém žánru: první úvaha z roku 1929 vyjadřuje velká očekávání spojená s novou science fiction, druhá, z roku 1937, pak navazuje hlubokým zklamáním.
 |
| Obálka "The Birth of a New Republic" (1931) |
Známá zákonitost "očekávání => zklamání" není jediným pojítkem s jiným českým velikánem, p. Járou Cimrmanem. Ten byl sice o generaci starší než dr. Breuer, ale určitá - byť vzdálená - paralela se mi při čtení vnucovala. Oba byli narovně se světovými velikány své doby, ale byli zcela zapomenuti, u obou by z příjmení a vůbec dvojjazyčnosti mohla vznikat pochybnost o národnosti a oba překypovali životní aktivitou.
Autor knihy hovořil počátkem 90. let ještě s americkým literárním spolupracovníkem dr. Breuera a ten si prý vůbec nebyl vědom, že dr. Beran... pardon, dr. Breuer byl Čech ("americký Čech"). V anglickém kontextu se prý sám představoval s výslovností jako "Brewer"; není dochováno, jak se četl mezi krajany. Podle publika si přepínal křestní jméno: pro Čechy byl Miloslav, pro ostatní Miles.
Příběh otce dr. Breuera, který odešel do Států, když v Čechách ztratil vše v povodni, v Americe vystudoval medicínu a vybudoval si lékařskou praxi, s níž se neustále stěhoval a v níž pokračoval i jeho syn, je dojemný, dechberoucí a budí úctu.
Knížka je krásně provedená a vyprávění je provázeno přetištěnými dobovými inzeráty na Breuerova zdravotnická zařízení z krajanského tisku a zmínkami o jejich rodině.
Aktivity dr. Breuera byly opravdu komplexní: vedl privátní ordinaci, psal do odborných lékařských časopisů, do krajanských českých tiskovin, ale i do normálních anglicky psaných. V oboru science fiction je zásadní, že na samém počátku iniciačního magazínu Amazing Stories byl něco jako největší aktuální hvězdou prvního období - to ukazuje obálka magazínu na obalu knihy, kde jsou uvedeni p. Verne, p. H. G. Wells a s nimi dr. Miles J. Breuer.
Breuer byl velmi aktivní v místní lékařské komunitě a v dalších občanských organizacích, byl členem a zastával vedoucí fukce v několika sdruženích, Klubu optimistů, Americké legii, [bratrstvu] Elks, u zednářů, v obchodní komoře a mistních školách. [...] Od roku 1920 byl [navíc] vedoucím skautského oddílu a organizoval pro mládež řadu aktivit.
Zmínka o vedoucí funkci v Klubu optimistů je pozoruhodná zejména ve spojení s tím, že následně dr. Breuera přepadla trudnomyslnost, nervově se zhroutil a dlouhá léta trávil po léčebnách. Též se po 25 letech manželství rozvedl s manželkou, s níž měl tři děti, když manželství označil za nešťastné a vnucené mu rodiči. Jak jsem z brožury stihl poznat dr. Miloslava Breuera, nepřekvapilo mě, že svou zkušenost využil v roce 1939 pro esej "Co potřebuje moderní manžel".
Pro životaznalého čtenáře nemusím dodávat, že po rozvodu se dr. Breuer rychle oženil se svou mladou asistentkou z ordinace, s níž se vzápětí opět rozvedl.
P. Olša, Jr. vybral příhodně i text dr. Breuera, který publikoval v roce 1938, krátce před vlastními padesátými narozeninami. Článek se nazýval "Padesátiletý člověk - co s ním?" a p. Olša, Jr. z něj uvádí tento krásný a poučný citát:
"[...] léta střední, od čtyřiceti-pěti do padesáti-pěti, jsou nejnebezpečnější dobou v životě moderního muže."
Kniha je vynikající, přečetl jsem ji jedním dechem během neděle. Určitě ji doporučuji nejen všem milovníkům kouzla staré rodicí se science fiction, ale i kvůli představě toho, co dokázaly a jak žily první generace českých krajanů v Americe.
První věta knihy: Když americký editor Hugo Gernsback začal v dubnu 1926 v New Yorku vydávat měsíčník Amazing Stories, vůbec první časopis věnovaný nově vznikajícímu žánru science fiction, v prvních devíti číslech mu nezbylo než reprintovat dříve vydané práce klasiků Julese Vernea, H. G. Wellse a Edgara Allana Poea.
Poslední věta: Nemám zájem psát pro pulpové magazíny, kde v současné době vycházejí texty pro adolescenty pod nesprávným názvem science fiction.
Databáze knih: 100 % (z 1 hodnocení - já:-) )
Goodreads: zatím tam není
Žádné komentáře:
Okomentovat