Památník bitvy národů: stručný průvodce (Steffen Poser)

Vždy na počátku července se snažím navštívit aspoň na den či dva nějaké blízké moře, abych v sobě uklidnil výčitku, že mi léto proteče mezi prsty, aniž bych měl cestovatelský zážitek. Jako nejdostupnější jsem si vyhodnotil Baltské moře na Rujáně. Je to tam celkem blízko, jenom bývá maličko problém s počasím. 

Letos bylo v prvním červencovém týdnu počasí tak nevlídné, že jsem dlouho váhal, zda vůbec vyrazit. Nakonec jsem dilema vyřešil tak, že sice pojedu, ale nebudu se upínat na pláž, nýbrž první den věnuji cestou návštěvě památky, na kterou si už dlouho myslím.

Jel jsem tedy k Baltu přes Lipsko. abych si tam v klidu prohlédl Památník bitvy národů. 

Jen matně jsem tušil, o co se jedná. Až když jsem si večer před cestou plánoval detaily, začalo mi docházet, jak veliký památník to je. A dojem naživo je opravdu impozantní. Jestli je údaj z průvodce pravdivý, mělo by se jednat o největší "pomníkovou stavbu" v Evropě. 

Bitva národů proběhla, jak známo, roku 1813 a sjednocené armády Ruska, Pruska, Rakouska a dalších zemí tam porazily v okolí Lipska Napoleona, jehož vojenská síla byla značně oslabena předchozí porážkou v invazi do Ruska. 

Nejslavnějším vyobrazením spojeným s bitvou je obraz p. Johanna Petera Kraffta Kníže ze Schwarzenbergu oznamuje vítězství spojeneckých panovníků po bitvě u Lipska, jenž vyobrazuje přesně to, co je v názvu.

Obsah = název

Bitva národů byla velkým masakrem: uvádí se, že se jí účastnilo vice než půl milionu vojáků, z nichž nejméně pětina zemřela. Obzvláštní význam má samozřejmě pro Německo, protože z odporu vůči francouzské okupaci vyrostla moderní myšlenka německého národního sjednocení.

Výstava ve sklepení pomníku i průvodce ukazují, že místo bitvy bylo připomínáno od samého počátku, napřed velkým dřevěným křížem, pak několika variantami menších pomníků. 

Když se blížilo sté výročí, lipský vlastenecký spolek pojal záměr výstavby velkolepého památníku. Průvodce uvádí, že spolek byl veden svobodnými zednáři a pomník nese tomu odpovídající vrstvy symbolů a významů.

Lipský národní památník bitvy národů stojí v tradici evropských národních pomníků 19. století. Jeho výtvarná stránka odráží oživení národního uvědomění za osvobozeneckých bojů a jeho přenesení do doby končícího 19. století. 

Charakteristický symbol města Lipska je mnohovrstvá architektonická památka, která v sobě spojuje množství vizí, symbolů a ikonografických vztahů. Nacházíme určité paralely ke kulturám Mezopotámie, ke staroegyptským chrámům až ke konceptu památníku jakožto německého protikladu k pařížské Ivalidovně. Monument vznikl jako výraz snah německých architektů a umělců o svébytnou národní architekturu a sochařství, záměrně se odlišující od tehdy běžného vilémovského stylu v umění. V důsledku vlivu lipského vlasteneckého spolku na podobu a uměleckou výzdobu památníku platí památník bitvy národů v části své symboliky též jako nejokázalejší stavební projekt odrážející myšlenky svobodných zednářů. Jednotlivé součásti pomníku vyjadřují hluboce různorodé ideje a cíle svých tvůrců; pomník jako celek nelze označit jen za produkt jejich gigantománie. V budově nalézáme atmosféru zastrašení jedince a skrytých hrozeb, stejně jako úseky fatalistického smutku a vypořávání se s holými hrůzami války. Mnohost metafor a symbolů ztěžuje dodnes jednoznačnou charakteristiku památníku.

Pokud jde o českou stopu, důležitá je především osobnost jednoho ze dvou tvůrců výtvarných děl v památníku, českého Němce p. Franze Metznera. Dovolím si zde připomenout, že jeho designový elegantní styl si můžeme připomenout kdykoliv jsme na Václaváku - dole na Můstku má velké sochy na střeše domu hned vedle těch velkých hodin.

Obrovská konstrukce památníku začala chátrat hned po svém otevření r. 1913. Až po sjednocení Německa po konci studené války byla stavba důkladně rekonstruována, k dalšímu stoletému výročí r. 2013. Otevření obnoveného památníku přináší další české propojení a uzavírá i příběhový oblouk od shora uvedené olejomalby: Kurzführer připomíná projev tehdejšího českého ministra zahraničí p. Schwarzenberga, jednoho z hlavních řečníků při znovuotevření památníku r. 2013. P. Schwarzenberg interpretoval památník jako připomínku, že je zapotřebí neustále se snažit o mír, protože pochybuje, že naši potomci budou lepší, než byli naši předci.

Návštěvu památníku mohu doporučit, stejně jako stručného průvodce. Památník je koncipován jako turisticky zážitkové místo: návštěvník stoupá přes podzemí a hlavní kryptu až na samý vrchol, kde je vyhlídková plošina.

Památník (foto: já)

 

První věta brožury: V říjnu 1813 se u Lipska psaly světové dějiny.

Poslední věta: Doufejme, že neopodstatněnou se ukáže Schwarzenbergova skepse, když vyjádřil pochybnosti o přesvědčení, že "naše děti a vnuci jsou o tolik lepší než naši prarodiče".

 

Goodreads: 90 % (ze 2 hodnocení)