Když si čtu blog svĕtobĕžníka pana Rejchy o jejich aljašských a patagonských dobrodružstvích, tak si človĕk uvĕdomí, jak se u nás rozšířila turistika. V dobĕ popisované v knize byly takové výpravy leda předmĕtem vzrušených debat v (anarchisticko-) horolezeckých kroužcích.
Skupina špičkových horolezců se rozhodla v listopadu r. 1968, že dobudou Mount McKinley na Aljašce. Cíl zvolili dle vlastních slov proto, jak je Aljaška nedostupná "pro tu nesmírnou vzdálenost a nákladnost cesty."
Přípravy probĕhly konkrétnĕ tak, že napřed si schválili oficiální jméno výpravy. Potom jim cestu schválil Český horolezecký svaz a záštitu převzala Česká tĕlovýchovná organizace s tím, že expedice bude uspořádána na počest 25. výročí osvobození a že finanční krytí si účastníci zajistí sami. Začali shánĕt sponzory. Na agendu přípravy přispíval každý člen 50 Kčs mĕsíčnĕ. Odletĕt mĕli v dubnu 1970.
Pak přišlo nĕco, čtenář se nedozví přesnĕ co. Kniha to shrnuje jedinou vĕtou: "Potom však přichází rozhodnutí, že je třeba přípravu pozastavit a výpravu odložit na pozdĕjší dobu."
Aby nepřišel nazmar už nakoupený materiál, nabízí jim horolezecký svaz jako náhradní cíl Jižní Ameriku. A tak 1. čs. výprava Aljaška 1970 míří na Huascarán, nejvyšší horu Peru.
Mají trošku problémy třeba s tím, že sponzoři jim dali peníze na základĕ smluv, že budou propagovat výrobky "při zpáteční cestĕ Kanadou", což by asi logisticky nezvládli.
Nakonec peníze sehnali a poslali 4 tuny vĕcí v 65 bednách parníkem Hornbelt z Hamburku. Sami do Peru letĕli přes Dakar a Santiago de Chile. V deníku si pak poznamenali: "Všichni pracovníci ambasády, kteří tvrdili, že se na Hornbeltu krade, mĕli bohužel pravdu. Byla nám ukradena spousta vĕcí o celkové váze 400 kg!" Evidentnĕ kradla posádka parníku; výprava si stĕžuje, že sebrali i masové konzervy ("hlavnĕ lepší a párky") a hodnĕ jich propíchali, aby vidĕli, co je uvnitř.
Ne moc slavnĕ cestovali chvíli po Peru. Potom se konečnĕ vydali do hor a vystavĕli základní tábor.
Při banální obchůzce místy, kde už šli opakovanĕ, se zabil poté jeden z nejlepších českých horolezců Ivan Bortel. "V místĕ, kde cestu přetéká úzký horský potůček, uklouzl na mokrém kameni, sedl si a rozjel se. Nejdřive projel dva malé schody a pak spadl na kolmé zdi vodopádu do hloubky asi třiceti metrů přímo na hlavu."
Skupina špičkových horolezců se rozhodla v listopadu r. 1968, že dobudou Mount McKinley na Aljašce. Cíl zvolili dle vlastních slov proto, jak je Aljaška nedostupná "pro tu nesmírnou vzdálenost a nákladnost cesty."
Přípravy probĕhly konkrétnĕ tak, že napřed si schválili oficiální jméno výpravy. Potom jim cestu schválil Český horolezecký svaz a záštitu převzala Česká tĕlovýchovná organizace s tím, že expedice bude uspořádána na počest 25. výročí osvobození a že finanční krytí si účastníci zajistí sami. Začali shánĕt sponzory. Na agendu přípravy přispíval každý člen 50 Kčs mĕsíčnĕ. Odletĕt mĕli v dubnu 1970.
Pak přišlo nĕco, čtenář se nedozví přesnĕ co. Kniha to shrnuje jedinou vĕtou: "Potom však přichází rozhodnutí, že je třeba přípravu pozastavit a výpravu odložit na pozdĕjší dobu."
Aby nepřišel nazmar už nakoupený materiál, nabízí jim horolezecký svaz jako náhradní cíl Jižní Ameriku. A tak 1. čs. výprava Aljaška 1970 míří na Huascarán, nejvyšší horu Peru.
Mají trošku problémy třeba s tím, že sponzoři jim dali peníze na základĕ smluv, že budou propagovat výrobky "při zpáteční cestĕ Kanadou", což by asi logisticky nezvládli.
Nakonec peníze sehnali a poslali 4 tuny vĕcí v 65 bednách parníkem Hornbelt z Hamburku. Sami do Peru letĕli přes Dakar a Santiago de Chile. V deníku si pak poznamenali: "Všichni pracovníci ambasády, kteří tvrdili, že se na Hornbeltu krade, mĕli bohužel pravdu. Byla nám ukradena spousta vĕcí o celkové váze 400 kg!" Evidentnĕ kradla posádka parníku; výprava si stĕžuje, že sebrali i masové konzervy ("hlavnĕ lepší a párky") a hodnĕ jich propíchali, aby vidĕli, co je uvnitř.
Ne moc slavnĕ cestovali chvíli po Peru. Potom se konečnĕ vydali do hor a vystavĕli základní tábor.
Při banální obchůzce místy, kde už šli opakovanĕ, se zabil poté jeden z nejlepších českých horolezců Ivan Bortel. "V místĕ, kde cestu přetéká úzký horský potůček, uklouzl na mokrém kameni, sedl si a rozjel se. Nejdřive projel dva malé schody a pak spadl na kolmé zdi vodopádu do hloubky asi třiceti metrů přímo na hlavu."
 |
| Rekonstrukce pádu - horní figurant ukazuje křížení cesty s potůčkem, spodní místo dopadu. |
Za týden následuje asi nejvĕtší zemĕtřesení v historii Peru, které vyvolá obrovskou lavinu, která smete i čs. výpravu. Nakonec při tom zemĕtřesení zemřelo 75 000 lidí.
 |
| Tak trochu latinská Aljaška. |
Tak smutnĕ skončila pod peruánskou lavinou 1. čs. výprava Aljaška 1970. Všech 14 československých účastníků tam zahynulo.
Žádné komentáře:
Okomentovat