1. září 2017

Pád do temnot (Mycelium, #3 - audiokniha; Vilma Kadlečková)

S drobným zpožděním jsem o prázdninách naposlouchal Pád do temnot, třetí část mluvené verze šestidílné pentalogie Mycelium.

O Myceliu jsem psal již pět článků o jednotlivých dílech v psané podobě a dva články o předchozích částech audioknihy.

Čtenáři nechť mi tedy odpustí, že dnes  - ještě více než jindy - si dílo vezmu spíše jako záminku pro zápis do deníčku, na co jsem myslel při poslechu.

Vydavatelství OneHotBook věnuje čtené edici Mycelia nadále vzornou péči. Posuďte sami osoby a obsazení:
Jaroslav Plesl – Lucas Hildebrandt
Jana Stryková – Kamëlëmöernü
Klára Issová – Pinkertina Wardová
Kristýna Frejová – Fiona Fergussonová
Valerie Zawadská – Maëwënë
Dana Pešková – Sofie Hildebrandtová
Martina Krátká – Artemis Lowellová
Jan Vlasák – Roy Stafford
Michal Balcar – Tali Reannu
Petr Vršek – Beerilu Ange
Andrea Černá – Paüsuë
K audioknize samé bych jen poznamenal, že moje potěšení z poslechu se postupně rozvinulo do nefalšovaného blaha. Zejména hlas p. Plesla stavím naroveň nejkrásnějším českým hereckým hlasům z historie. Pí Stryková má nádherný sytý hlas, ale místy se pořád peru s jejím podáním. Ostatní party jsou myslím o něco méně rozsáhlé: mezi mé oblíbenkyně patří jistě pí Issová a pí Frejová.

Následuje několik nesouvislých poznámek o věcech, o nichž jsem při poslechu přemýšlel:

1. Profesionální herecká mluva je blíže zpěvu než všední mluvě, kterou mluvíme doma a v práci (ledaže jsme pedagogové). Nedávno jsem dělal zkoušku z angličtiny, jejíž součástí bylo porozumění literárnímu textu, který četl amatér, byť s maximální snahou o hezký přednes. Přes všechno jeho úsilí  - poslouchat neškolený přednes mi působilo střídavě návaly bezmoci a vzteku. Je to strašné, nedalo se to vydržet. Díky bohu za herce - za jejich syté hlasy a jasnou artikulaci! Jejich mluva zní jako hudba.

2. Stále znova se ujišťuji o komplexnosti Mycelia. Třeba třetí díl jsem jistě četl již nejméně třikrát; Mycelium máme doma rádi. Každý rok, když vyjde další díl, tak si přečteme znovu vše nebo podstatnou část dosavadních dílů; manželka myslím četla některé části i jako beta čtenář.

Přestože se tedy Myceliem doma zabýváme mnohem více než jinými knihami, stejně jsem si nyní při poslechu žádné scény nijak konkrétně nevybavoval. Díky opakovanému čtení jsem měl všeobecně příjemný pocit, že se nacházím v důvěrně známém prostředí, detaily jsem však objevoval nanovo. Jsou jistě čtenáři s lepší pamětí než mám já. Ale stejně věřím, že složitá struktura Mycelia může být argumentem pro pořízení audioverze i pro mnoho dalších, kteří již četli tištěnou knihu.

Při opakovaném poslechu mi docházejí různé náznaky a předznamenání věcí příštích, které jsou v Myceliu rozesety, avšak dříve jsem si je neuvědomoval.

3. Přesně před rokem jsem nastoupil do zaměstnání ve velké globální korporaci. Častěji než dříve se tak setkávám s lidmi různých profesí a přemýšlím, které dovednosti jsou společné pro úspěch v různých oborech. Jednou z odpovědí, kterou jsem si našel, je, že v mnoha oborech je důležitá schopnost kreativně vymýšlet malé příběhy a přesvědčivě je vyprávět. To mě přivedlo k myšlence, že spisovatelé beletrie jsou vlastně abstraktní pracovníci nad všemi obory, kteří - třeba na rozdíl od různých poradců - nemají ulehčující berličky konkrétních okolností a cílů; v tomto přirovnání nám beletristé předvádějí ekvilibristické kousky čistého vytváření komplexních příběhů z ničeho; podobně, jako na olympiádě sledujeme atlety dotahující do maxima fyzické výkony, které v zásadě konáme všichni denně.

4. Prázdninový klid mi dovolil opravdu soustředěný poslech vybroušených vět. Při poslouchání jsem si říkal, že můj prožitek má několik rovin. Jednou rovinou jsou ušlechtilé hlasy herců, kteří audioknihu na nahrávce čtou. Druhou rovinu tvoří poutavý příběh a postavy, jejichž osudy mě zajímají. Došlo mi však, že velice intenzivní součástí čtenářského zážitku z románu je též další rovina, a sice setkání s osobním výkonem autora knihy. Každá věta textu s sebou nese volbu určitého tónu a tempa autorského hlasu, volbu různé míry naléhavosti nebo distance, smutku či energie, srdečnosti nebo ironie apod. Komfort poslechu audioknihy má na mě ten účinek, že se snadněji propracuji až k soustavnému vnímání autorského hlasu, než je tomu při čtení tištěného románu.

Kladu si otázku, jestli právě autorský hlas není hlavní hodnotou románu - možná právě on rozhoduje, zda si knihu oblíbím; možná více než konstrukce příběhu či postav.

Mycelium rozhodně doporučuji i jako audioknihu.

Související články:
- Jantarové oči (Mycelium, #1) - zde.
- audiokniha Jantarové oči - zde.
- Led pod kůží (Mycelium, #2) - zde.
- audiokniha Led pod kůží - zde.
- Pád do temnot (Mycelium, #3) - zde.
- Vidění (Mycelium, #4) - zde.
- Hlasy a hvězdy (Mycelium, #5) - zde.

Goodreads: 86 % (ze 154 hodnocení)

Žádné komentáře:

Okomentovat