Jak selhat téměř ve všem… je zvláštní kombinací asi tří žánrů. Do určité míry je autobiografií p. Adamse. Nejvíc je příručkou osobního růstu. Současně je i humoristickým textem.
Knížka je osobitá a těžko vystihnout všechny její aspekty. Autor v předmluvě shrnuje svůj postoj tak, že dosáhl v životě úspěchu a nyní nabízí čtenáři svou životní zkušenost z pohledu úspěšného přítele (veškeré překlady jsou mé, takže se omlouvám za kostrbatosti a nepřesnosti):
Když se setkáte s novým a složitým problémem, čím začnete při řešení? Jednu metodu určitě použijete jako první, pokud ji máte k dispozici: zeptáte se nějakého chytrého známého, jak se on (nebo ona) vypořádal se stejným problémem. Šikovný přítel vám ušetří mnoho času a námahy. Mnozí z vás mají to štěstí, že mají pár chytrých přátel. Ale všiml jsem si, že překvapivě vysoké procento dospělé populace nemá žádné chytré přátele, kteří by jim pomohli na cestě za úspěchem a štěstím.
Tímto ustanovuji sám sebe vaším (celkem) chytrým přítelem – prostřednictvím této knihy. Pokud už máte chytré přátele, výtečně. Nikdy jich nemůžete mít dost. Mým příspěvkem je ochota prodiskutovat široký rozsah témat vztahujících se k úspěchu, o nichž by však vašim osobním přátelům možná připadalo divné konverzovat.
Nejsem odborníkem v žádném oboru, o kterém tu hovořím. Ale jsem profesionální zjednodušovač. V minulých desetiletích bylo mým hlavním zaměstnáním vytváření Dilberta. Kreslený humor je proces, v němž odloupáváte z nějaké situace postupně veškerý zbytečný balast, dokud se nedostanete k jádru, které bývá pravdivé a současně absurdní. Tvůrce kreslených vtipů musí podat výkon během pouhých čtyř krátkých vět. Vykonal jsem toto cvičení téměř devět tisíckrát, občas s úspěchem.Klíčovým heslem p. Adamse je, že člověk nemá v životě usilovat o dosažení konkrétních cílů, ale má si budovat systém, který mu umožní využít příležitosti, až se namane.
Součástí jeho systému je, že člověk má získávat různé dovednosti. Říká, že ne každý má schopnosti na to stát se mistrem v nějakém umění. Dává však naději i nám průměrným, že stačí hromadit různé dovednosti na alespoň základní úrovni. Nejlepší cesta k úspěchu je podle něj kombinace různých dovedností. Optimisticky odhaduje, že každá další užitečná dovednost (byť zvládnutá jen základně) zdvojnásobuje naši šanci na úspěch.
Jakožto rodiče dorůstajících dítek mě velice zaujal jeho osobní seznam dovedností, které dle svých zkušeností považuje za klíčové pro každého, ať už pracuje kdekoliv:
- Mluvení na veřejnosti
- Psychologie
- Business writing
- Účetnictví
- Základy designu
- Konverzace
- Překonávání ostychu
- Cizí jazyk
- Golf
- Pravopis
- Přesvědčování
- Technologie (na úrovni hobby)
- Technika hlasu
Ke každé z těchto disciplín uvádí několik stručných poznámek – pár stránek, někdy jen odstavců. Myslím, že už jen tato kapitola odmění čtenáře za pozornost věnovanou knize, zejména pokud se snažíme vést potomstvo k užitečným tvrdým a měkkým dovednostem.
Třeba u designu poznamenává minimalisticky, že když navrhnete fotografii, stránku nebo jakoukoliv grafiku podle imaginárního písmene „L“, tak máte ze značné části vyhráno. Podle linie „L“ mají vést hlavní motivy, pravý horní kvadrant by měl zůstat víceméně volný. Případně může být návrh zrcadlově obrácený.
Zaujala mě kapitolka o business writing – stejně jako autor jsem netušil, že jde o umění, kterému se lze učit.
Ve světě byznysu jsem si všiml, že někteří lidé píší pozoruhodně jasně a přesvědčivě. Vysvětloval jsem si to tak, že musí být výjimečně chytří. Nikdy mě nenapadlo, že jde o naučenou techniku, kterou si snadno osvojí i obyčejní smrtelníci.
Jednoho dne během své kariéry v korporátu jsem se zapsal do podnikového kurzu business writing. Bylo to součástí mé širší strategie vzdělat se v čemkoliv, co by mi mohlo být někdy užitečné, když můj zaměstnavatel byl ochoten tyto kurzy platit. Neměl jsem vysoká očekávání, že by mi takové školení změnilo život. Těšil jsem se na pár tipů a triků pro lepší vytváření textů.
Jak jsem se mýlil v užitečnosti tohoto školení! Jestli si správně vzpomínám, trvalo jen dvě odpoledne. A změnilo mi život.Nebudu již vypisovat podrobnosti žádných dalších témat, byť jsou inspirativní: ke zvážení předkládá vlastní pragmatické nápady třeba ohledně vyprávění humorných historek, udržování kondice a zlepšování jídelníčku.
Zmíním se nakonec ještě o tom, že p. Adams je velkým zastáncem pozitivního programování vlastní mysli, včetně afirmací, tj. každodenního rituálu, kdy si opakujeme a vizualizujeme vlastní cíl. Sám uznává, že afirmace může v být v rozporu s jeho principem „systémy, ne cíle“ a že nedovede vysvětlit, jak může afirmace fungovat. Ale nemůže si pomoci, jemu fungovaly naprosto zázračně. Mj. dlouhé měsíce brzo ráno vstával a patnáctkrát si psal větu „Já, Scott Adams, budu slavným autorem kreslených vtipů“ – a stal se jím.
 |
| Dilbert |
Koho by p. Adams zaujal, může na YouTube a na všech podcastových službách zkusit jeho každodenní podcast. Osobně bych však doporučoval novým zájemcům s podcastem počkat až na dobu po prezidentských volbách v USA. P. Adams se v době aktuální předvolební kampaně přepnul plně do módu pro-trumpovského propagandisty, takže velkou část promluv zabírají někdy i agresivní politické komentáře, a méně prostoru tak zbývá na obecnější originální postřehy. Počítám, že po volbách se zase zklidní.
První věta knihy: Pokud jste již plně úspěšní jak v osobním tak profesionálním životě, nabízí vám tato kniha alespoň částečně zábavné vyprávění o chlápkovi, který dosáhl úspěchu skrze sérii selhání.
Poslední věta: To je systém.
Goodreads: 82 % (z 13 146 hodnocení)
Žádné komentáře:
Okomentovat